Zakázat pitbuly? Jací jsou doopravdy tito psi?

Je pitbull nebezpečný?

Cesar Millan, známý též jako Zaříkávač psů, má však na plemena typu "bull" zcela jiný názor. Od chvíle, kdy dostal do své péče zrzouna Daddyho, masivního dobráckého pitbula, který dřív patřil rapperu Redmanovi, nadobro propadl lásce k tomuto plemeni.

Podle Millana nemají tzv. bojová plemena v genech větší sklony k agresivitě než jiní psi. Mají pouze velmi silné odhodlání, obrovskou sílu a spoustu energie. A právě tyto vlastnosti jsou často zneužívány jejich majiteli, kteří z nich nesprávným zacházením a dlouhodobým týráním vytvoří stresované a agresivní zabijáky.

Pitbulové však ve skutečnosti netouží lidem a ostatním psům ubližovat. Chtějí dělat svému pánovi radost. Avšak se svou silou a nasazením to občas prostě neodhadnou.

„Potěší vás až k smrti,“ směje se Millan a hladí při tom širokou sametovou hlavu Daddyho nástupce Juniora.

Statistiky hovořící o osudech pitbulů v Americe

• 60 % psů v amerických útulcích jsou pitbulové.
• Ani ne 1 ze 4 najde nový domov.
• Jen v Americe je utraceno přes 2000 pitbulů denně.
• V jediném útulku v LA bylo během pěti let utraceno pře 9000 pitbulů.

Společnost volá po řešení. Ovšem každý je vidí v něčem jiném. Zatímco milovníci plemen typu "bull" věří, že nejdůležitější je osvěta, většina ostatních považuje pitbuly za zbraně, které by se měly ideálně úplně zakázat.

Od r. 2014 přijalo více než 600 amerických měst určitou formu zákona o regulaci chovu a vlastnictví „bojových plemen“. Toto opatření pravděpodobně dokáže trochu vyprázdnit útulky plné pitbulů, ale na druhou stranu ještě více upevní přesvědčení společnosti o jejich krvelačnosti. Přitom právě pitbulové se v současnosti hojně používají jako pracovní a služební psi a osvědčili se rovněž jako záchranáři a asistenti. Není to samo o sobě dostatečným důkazem?

Kde je pravda?

Majitelé pitbulů se shodují na tom, že jsou tito psi mimořádně silní a sebevědomí, a potřebují tedy dobré vedení. Je třeba dát jim prostor pro vyžití a ty správné podněty pro vybití energie. Jsou však také výborně motivovatelní a plni nadšení pro věc, takže práce s nimi je radost a pokroky přicházejí velmi rychle.

Trestat proto psy za to, že padli do rukou špatným lidem, je logický nesmysl. Koho tedy zredukovat? Počet zlých psů? Anebo počet zlých lidí se psy v rukou?

Stejně jako silná auta, i silní psi potřebují majitele se zdravým rozumem a dávkou zodpovědnosti za své činy. Protože jedině dobrý pán může mít dobrého psa, ať už je to pitbul, nebo čivava.

Text: Jana Pacolová