Zákaz zbraní: sníží kriminalitu, nebo ji naopak extrémně zvýší? Velký rozhovor s českým expertem

Hostem Martiny Kociánové v pořadu Kupředu do minulosti byl opět Jaroslav Štefec, zbrojní a bezpečnostní analytik, bývalý vysokoškolský učitel a analytik Ústavu strategických studií.

Martina: Jednotlivé státy ve Spojených státech mají rozdílné zákony ohledně držení zbraní. Když se v některém z amerických států zpřísnila legislativa, jak se to odrazilo? Snížila se kriminalita alespoň na přechodnou dobu? Nebo trvale?

Jaroslav Štefec: V Oregonu byla prosazená restrikce na použití zbraní na pozemcích a byly zakázané automatické zbraně. Došlo tam skutečně krátkodobě ke snížení zločinnosti. Ale v současné době je nárůst kriminality vyšší než před restrikcí. Důvodem může být i to, že obyvatelé se nemohli bránit. Kriminalita narostla zejména u těch problémových skupin, které tam žijí.

Martina: Máme takový příklad třeba i v Evropě?

Jaroslav Štefec: Belgie měla poměrně liberální zákony, byla tam možnost celkem volného nabývání zbraní. A když došlo k omezení tohoto zákona, tak v podstatě bez jakéhokoliv poklesu zločinnosti začala narůstat kriminalita páchaná nejen problémovými skupinami, které se tam objevovaly ze zahraničí, ale i domácími lumpy, kteří začali být sebevědomější.

Martina: Někteří odborníci říkají, že obrovská troufalost drogových gangů v Mexiku je dána mimo jiné tím, že se civilisté nemohou bránit. Mohou přílišné zbraňové restrikce civilního obyvatelstva vést i k posílení zločineckých skupin?

Jaroslav Štefec: Zcela jednoznačně. Tady jde o základní problém prorůstání zločineckých struktur do vedení státu. To je problém kmotrů, je to problém různých zločineckých skupin, které se samozřejmě snaží ovládnout politickou scénu.

Restrikce v Mexiku si prosadili právě narkobaroni a lidé, kteří žijí ze zločinu. Prosadili si to na základě korupce politiků. A není to jenom příklad Mexika, je to příklad i mnoha dalších zemí.

Martina: Když jste minule vzpomínal druhý dodatek americké ústavy, tak jste říkal, že je od dob vzniku už jen osekáván a není pěstován ani zaléván. Jak by podle vás v dnešní době vypadala v ideálním případě starost a péče o druhý dodatek americké ústavy?

Jaroslav Štefec: Kdybych mohl poradit prezidentu Obamovi, řekl bych mu, aby se pokusil převzít český zákon o držení a nošení zbraní. Ten je postavený tak, aby lidi v případě, že mají dané psychické a fyzické dispozice, mohli být nositeli zbraní. A aby se mohli bránit a připravovat, případně pěstovat svoje koníčky. Počínaje myslivci přes různé airsoftové střelecké spolky.

Ale. Česká republika přišla o armádu. Má samozřejmě armádu podle jména, ale nemá ji podle reálných schopností. Nemáme záložníky. To znamená lidi, kteří byli vycvičeni pro to, aby v té armádě mohli nějak fungovat, kteří umí zacházet se zbraněmi a kam je v případě potřeby možné sáhnout a tyto lidi povolat.

Ve Spojených státech se začínají dostávat do podobné situace. Mají sice obrovskou armádu, mají spoustu lidí, kteří armádou prošli. Ale ti lidé tím, jak restrikce postupně narůstají, pomaloučku, polehoučku ztrácejí schopnost si tyto návyky udržovat.

Je zajímavé, že třeba v Texasu, kde je povoleno nosit zbraně dokonce otevřeně, je zločinnost jedna vůbec z nejmenších ve Spojených státech. A přitom je samozřejmě obrovský tlak na to, aby Texas tento zákon zrušil.

Je otázka, proč ten tlak je, když skutečně dopady tohoto opatření jsou prokazatelně pozitivní. Potom se musím vrátit zase k té spiklenecké teorii a musím se vrátit k tomu, proč si Amerika tento dodatek nepěstuje a nezalévá.

Martina: Proč?

Jaroslav Štefec: Protože někomu zřejmě vyhovuje, aby lidé žili ve strachu z toho, že můžou být kdykoliv napadeni například zločineckou tlupou anebo kdykoliv můžou být "napadeni" i tou policií, aniž by byli schopni se bránit.

Nedávno došlo v jednom americkém státu k tomu, že farmáři vzali zákon do vlastních rukou. Zabarikádovali se ve federální budově a prohlásili, že jsou zásadně proti tomu, aby jejich pozemky byly vyvlastněny a že jsou za tyto pozemky ochotní bojovat a položit život. Za to, aby jim ty pozemky zůstaly.

Federální vláda s nimi skutečně začala jednat. V současné době to vypadá, že to vyhrají, protože si nikdo nemohl dovolit masakr normálních běžných lidí, kteří se pouze podle druhého dodatku ústavy v případě, že se jim dělo příkoří ze strany federální vlády, postavili proti tomu, co dělá.

Proti jejímu konání, a skutečně se zdá, že to vyhrají. Nemyslím si, že by podobná situace nastala v České republice, protože my jsme přece jen politicky někde jinde a ten stát se nechová podobně jako mnohdy federální vláda ve Spojených státech.

Co je na našem zákoně o nošení zbraní vlastně tak výjimečného? Proč nám chybí branci, záložáci, svazarm? Jaká je základní podmínka pro to, aby člověk mohl držet zbraň? Jaké mezery má zákon o přiměřené obraně? Kolik lidí je připraveno zbraň skutečně použít? Proč kroky, které podniká Evropská unie, vedou k realizaci idey "Velkého bratra"? Přečtěte si celý rozhovor: