Z nuly superhrdinou vědy: Příběh největšího lovce meteoritů

Po celá léta vykonával Luc Labenne lékařskou praxi a zároveň se pídil za meteority v poušti. Jeho zásluhy dnes uznávají vědci i sběratelé. Nyní už se plně věnuje jen "kamenům" z vesmíru, píše agentura AFP.

"Sám je hledám a kupuji od lidí, kteří je našli. Znovu je prodávám. Některé kousky si ponechávám pro svou sbírku, zejména meteority z Marsu a Měsíce," říká.

Luc Labenne, uznávaný specialista na meteority z Marsu, je šťastným majitelem meteoritu NWA 7533, nazývaného též Černá kráska, který byl nalezen v Maroku. Vzorek, který poskytl Národnímu muzeu historie přírody v Paříži, ukázal, že jde o jeden z nejstarších meteoritů z Marsu, jaký byl kdy objeven.

Sběratel rovněž zajišťuje "komerční" stránku své činnosti: "Musím prodávat, protože potřebuji z něčeho žít," vysvětluje. "Nejvíce mě však motivuje, když vědci mohou z kamene, který jsem našel nebo koupil, získat cenné informace," dodává.

Cesta lovce

Šestačtyřicetiletý Luc Labenne začal se svým lovem meteoritů před dvaceti lety s otcem a s bratrem. Po třech neplodných expedicích – "neuměli jsme meteority rozpoznat" – byl jejich prvním nálezem velký kus kamene s černou roztavenou kůrou.

Při poslední výpravě nalezl meteorit z Měsíce vážící tři gramy. "Náhoda," usmívá se. Ovšem také výsledek bohatých zkušeností.

Na důkaz svých slov vytahuje z kapsy malý světlý kamínek, celý zakulacený, který se ukázal být meteoritem z Měsíce.

Dá se tím uživit?

A kolik se za takové "kamínky" platí? Za meteority z Měsíce to je za jeden gram od 500 do 2000 dolarů (od devíti do 36 000 Kč), za meteority z Marsu od 500 dolarů až po 20 000 dolarů (360 000 Kč) za slavný NWA 7533. Jsou však i meteority, které stojí kolem jednoho eura za jeden gram a železité meteority, kde se platí 100 až 150 eur (2700 až 4000 Kč) za kilogram.

Luc Labenne provozoval lékařskou praxi dlouho, teprve před osmi lety jí zanechal. Nedokázal obě činnosti spojovat. Dnes, jako otec rodiny, jezdí už jen na jednu až dvě expedice ročně společně s bratrem policistou. "Máme tak příležitost být spolu," říká.

Možnosti pátrání po meteoritech omezila geopolitická situace. Na Sahaře je to nebezpečné, ale ne všechny pouště ve světě jsou pro hledání kamenů z vesmíru vhodné. Je třeba, aby terén byl světlý, aby se v něm meteority odlišovaly, a mělo by to být místo, kde vane vítr, protože se kameny při pádu z vesmíru zaboří. Také je třeba, aby místa umožňovala logistické zabezpečení. Luc Labenne uvádí jako příklad Chile nebo Omán.

Kolik lidí živí meteority?

Odhaduje, že takových lovců vesmírných kamenů, zapálených jako je on, je ve světě asi dvacet.

"Když se vypravím s bratrem, neděláme nic jiného. Hledáme ve dne s automobilem, protože je velké vedro. Hledáme také v noci, s čelními svítilnami. Je to jakýsi druh sběru. Určujeme polohu pomocí GPS, místa fotografujeme," uvádí Luc Labenne.

Na 90 až 95 procent nálezů tvoří chondrity, které jsou nejběžnější. Tyto vesmírné kameny vznikly nahromaděním prachu mateřské mlhoviny. "Možná se nám trochu omrzely, ale je-li chondrit čerstvý a má pěknou kůru, je to krásný předmět," říká.

Budou jednou nalezeny meteority z Merkuru, z Venuše nebo dokonce z měsíců Jupiteru? "Všechno je možné. Ale dokážeme je rozpoznat?" ptá se Luc Labenne.

ČTK