Vše důležité o příchodu mpox do Evropy: Příznaky, odkud a jak se nemoc šíří, kdo je ohrožen

Od ledna 2022 se v 16 afrických zemích objevilo 38 465 případů mpoxu a 1 456 nakažených zemřelo. „Je to něco, co by nás mělo znepokojovat všechny... Potenciál dalšího šíření mimo Afriku je velmi znepokojivý,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Přečtěte si také: Zmutované opičí neštovice by mohly být velkou novou hrozbou. Jejich aktuální šíření už má první oběti

Do léta 2024 bylo případů ve srovnání s loňským rokem o 160 procent více a první případy mimo Afriku ohlásil Pákistán a také Švédsko. V případě Pákistánu se jedná o tři pacienty držené v karanténě, nákaza se prokázala u jednoho z nich, nejednalo se ale o novou variantu, před kterou varovala WHO. Naproti tomu ve Švédsku se objevila závažnější varianta viru označovaná jako clade I (clade, česky klad, je označení pro skupinu organismů, která zahrnuje společného předka a všechny z něho vzešlé potomky).

Vakcína chrání takřka spolehlivě

Před nemocí mpox varoval už v době jejího prvního většího rozšíření v roce 2022 i Státní zdravotní ústav (SZÚ). Obecně je důležité sledovat příznaky, které podle SZÚ začínají horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy, svalů, zad a vyčerpáním a dochází i ke zduření lymfatických uzlin. Během jednoho až tří dnů (někdy i déle) po nástupu horečky se u pacienta objeví typická vyrážka (neštovice), která často začíná na obličeji a poté se šíří na další části těla. Vyrážka prochází různými fázemi vývoje a může se podobat planým neštovicím nebo syfilis.

Onemocnění obvykle trvá 2-4 týdny, kdy se většina lidí uzdraví. Studie z Afriky prokázaly smrtnost asi 3,6 %, u nevakcinovaných osob proti pravým neštovicím může dosahovat až 10 %. Smrtnost je vyšší u dětí a mladých dospělých. Jedinci s oslabenou imunitou jsou podle SZÚ zvláště ohroženi závažným až fatálním průběhem onemocnění. Léčba je jen podpůrná, proti opičím neštovicím totiž neexistuje žádný specifický lék. Naštěstí ale před nimi takřka spolehlivě chrání vakcína běžně používaná proti pravým neštovicím.

Mohlo by vás také zajímat: Vše, co byste měli vědět o nemoci mpox. WHO vydala nejvyšší stupeň varování, hrozí epidemie

Na opičí neštovice zapomeňte, je tu mpox

Označení mpox namísto desítky let používaného názvu monkeypox (opičí neštovice) začala Světová zdravotnická organizace používat od listopadu 2022. Důvodem byla snaha vyhnout se „rasistickému a stigmatizujícímu jazyku“ v souvislosti s nemocí, která se u lidí poprvé objevila v roce 1970 v Kongu. Pojmenování „opičí neštovice“ podle WHO vyvolává dojem, že tuto nemoc na člověka primárně přenášejí právě opice. Ve skutečnosti za přenosem stojí hlavně hlodavci.

Obavy z podpory rasových stereotypů týkajících se černochů a Afričanů pak vyvolala záplava snímků v médiích ilustrujících kožní projevy mpox (typické puchýřky) takřka výhradně na černoších, přestože se nákaza v roce 2022 rozšířila do více než stovky zemí světa a zdaleka tak už nebyla spojená jen s africkým kontinentem. Další stigmatizace pak souvisela s faktem, že k přenosu z člověka na člověka docházelo velmi často u mužů, kteří měli sex s dalšími muži (homosexuální i bisexuální muži, MSM).

Tento převažující způsob přenosu dokumentovala i studie z roku 2022 zaměřená na šíření mpox ve 14 zemích střední a východní Evropy. Mezinárodní výzkumný tým zjistil, že ze 154 potvrzených pacientů jich 99,3 % tvořili muži, celkem 90,2 % patřilo do skupiny homosexuálních a bisexuálních mužů (MSM) a 48,7 % jich bylo nakaženo virem HIV.

Zdroj: ČTK, NPR, ScienceDirect, Euro News, SZÚ

Video, které jste mohli minout: Strašák jménem opičí neštovice. Stačí jeden případ a můžou se dostat i k nám, naznačil Prymula