Vražda zabije mnohem více lidí než válka, říká nová studie

Smrtonosná statistika alias domáci zabijačky

Domácími zabijačkami nazývají čeští kriminalisté vraždy v rámci rodiny či příbuzných. Z hlediska vyšetřování jde často o jednoduše vyřešitelné delikty, násilník jedná pod vlivem emocí nebo alkoholu (nebo obojího) a zanechává za sebou spoustu stop. V roce 2017 bylo celosvětově zabito, tedy zavražděno, 464 000 lidí, což zdaleka předstihlo 89 000 lidí zabitých v ozbrojených konfliktech. Studie The United Nation Office on Drug on Crime poukazuje na skutečnost celkový počet lidí, kteří v důsledku vraždy přišli o život, je neustále vysoká, byť tím, jak roste světová populace, tak opticky procentuálně klesá.

Vraždy v číslech

Celosvětová míra zabití, měřená jako oběti vraždy na 100 000 lidí, klesla z 7,2 v roce 1992 na 6,1 v roce 2017. Pokles byl zaznamenám i v České republice. Loni policie zaznamenala 116 vražd, což je o 30 méně, než o rok dříve. Jak si na tom s kriminalitou stojí ČR celkově? V Česku loni klesla kriminalita o 4,9 procenta na 192 405 trestných činů.

Je riskantnější být dospělou ženou nebo mužem?

Studie ukazuje na zajímavé rozdíly mezi pohlavími obětí a jejich věkem. Děvčata a chlapci ve věku devíti a méně jsou zabíjeni zhruba stejným tempem, což je v kontrastu ke všem ostatním věkovým skupinám, kde podle údajů ze 41 zemí tvoří muži více než 50% obětí. Mužům a mužům ve věku od 15 do 29 let hrozí nejvyšší riziko globálního zabití. Ačkoli ženy a dívky představují mnohem menší podíl obětí vražd obecně než mužů, nadále nesou největší zátěž v rámci vražd v rámci rodiny. Často je ve hře žárlivost i přijímání genderových stereotypů ve společnosti.

Jeden příklad za všechny: obecně je mužská nevěra přijímaná s větší shovívavostí, než ženská. Globálně, 81% obětí vražd zaznamenaných v roce 2017, byli muži a chlapci, a více než 90% podezřelých v případech vražd byli opět muži. Zkrátka chlapi vraždí výrazně více než ženy. . Zatímco vraždy z vilnosti, žárlivosti, v rámci rychlého emocionálního vzplanutí jsou pro vyšetřovatele „jasné“, ovšem do 19 procent „domácích“ vražd v roce 2017 je zapojen organizovaný zločin, který přece jen více dbá na zametání stop a snížení rizika odhalení.

Nejsme v bezpečí, ale jsme na bezpečném místě

Jakkoliv bylo ještě před nedávnem v kursu strašit tím, že „naše ženy a děti budou vraždit muslimské hordy“, tak Evropa patří z hlediska rizika zabití k nejbezpečnějším regionům světa. Průměrná globální míra zabití v roce 2017 v sobě skrývá dramatické regionální rozdíly. Amerika má nejvyšší míru, neboť délka spolehlivých záznamů se datuje už od roku 1990. A i tady je průměr číslem velmi zkreslujícím.

„Ačkoli v Americe zůstává míra vražd vysoká, obraz se v rámci regionu i v rámci jednotlivých zemí velmi liší. Ve Střední Americe měla země s nejvyšší mírou vražd (62,1) více než sedmkrát vyšší míru než země s nejnižší mírou. V Jižní Americe měla země s nejvyšší mírou vraždy (56,8) více než 16krát vyšší míru než země s nejnižší mírou,“ udává studie.

Afrika se z indexem 13,0 se pohybuje nad celosvětovým průměrem, zatímco záznamy z Asie (2,3), Evropy (3,0) a Oceánii (2,8) jsou pod celosvětovým průměrem.

Jakkoliv to může znít pateticky, tak i statistiky dokládají, že žijeme v nejbezpečnější době a na jednom z nejbezpečnějších míst v lidské historii. O tom se mimo jiné můžete přesvědčit na této interaktivní mapce.

Text: Topi Pigula