Vizionářství a odvaha na dvou kolech: Počátky motorsportu se Škodovkou

Do Paříže roku 1901 přijížděli lidé v kočárech, automobilech nebo přicházeli celou noc, aby byli u toho – u události, která hýbala Evropou. 27. června o půl páté ráno časoměřič odpočítával poslední sekundy. Na startu stálo 98 automobilů a 11 odvážných motocyklistů. Mezi nimi i Narcis Podsedníček na motocyklu Laurin & Klement. Trvalo tři hodiny, než vyjel poslední z účastníků na strastiplnou cestu. Závod Paříž – Cáchy – Hannover – Berlín byl počátkem motorsportu společnost Laurin & Klement a současné značky Škoda. Náročný dálkový maraton z Paříže do Berlína v roce 1901 zdolal odvážný tovární jezdec Narcis Podsedníček na motocyklu Slavia typ B jako jediný.

Dobrodružná cesta

Společnost L&K sice vyráběla motocykly teprve přes rok, nejprestižnější, a zároveň nejtěžší závod si ale ujít nenechala. Byl pro ni šancí, jak dát o sobě hlasitě vědět ve světě. A podařilo se. Výkon jejich motocyklu a závodníka Narcise Podsedníčka se stal senzací. Náročnou trasu o délce 1196 km zdolal po nezpevněných či špatně dlážděných cestách z motocyklistů jako první – a možná i jediný. Podle některých zdrojů dojeli do cíle tři, podle jiných byl jediný.

„Když jsme do Paříže přijeli a viděli, jak jsou vybaveni naši konkurenti, teprve tehdy jsem si uvědomil naše nedostatky – že by motory našich strojů v závodě neobstály, z toho jsem strach neměl, ale pneumatiky jsme měli špatné. Peněz na nové nebylo, tak jsme přemýšleli, jak to udělat, abychom i na těch špatných gumách mohli závod vyhrát,“ vzpomínal Podsedníček. Spal tenkrát před závodem na jedné posteli s jedním ze zakladatelů společnosti, Václavem Klementem, prý kopal a Podsedníčka rušil. Závodník tedy vyšel do ulic, v okně zahlédl švadlenu a v hlavě se mu zrodil plán, který neváhal okamžitě zrealizovat. Ženu požádal, aby mu ušila vložky stejného obvodu jako pneumatika – vkládala se mezi duši a vnitřní stěnu pláště. Byla z několika vrstev plátna a vaty, prošitá. Díky tomu pak nemusel na trati pneumatiky měnit.

Už před závodem kolovaly zvěsti o špatné kvalitě německých silnic. Během dramatického klání došlo k 57 haváriím, při kterých zemřelo 28 lidí. Trasa byla vyznačena žlutými praporky, nebezpečné body vlajkami modrými. Na dodržování opatření a organizaci dohlíželo přes 2000 zástupců automobilového klubu, tisíce policistů a vojáků. U trasy bylo rozmístěno 77 mechaniků s potřebným vybavením a 1500 galonů benzínu.

Morální vítěz

Narcis Podsedníček dorazil do berlínského cíle ve tři hodiny ráno. A protože v tu dobu nesehnal žádného z komisařů závodu, nechal si čas příjezdu potvrdit strážníkem. To mu ale komisaři závodu neuznali. Když se však rozkřikla zpráva o jeho příjezdu, užil si slávu s pomyslnými vavříny. „Příznivci vnikli do jeho pokoje, vynesli ho na ramenou z hotelu na ulici a s jásotem mu nadšeně provolávali slávu. Bylo mnoho chvály, obdivu i darů od sportovních nadšenců a mnoho pozvání k hodování s těmi, kteří v jeho výkonu spatřovali zářný příklad hrdinné odvahy a sportovní vytrvalosti v rodícím se motorismu,“ vzpomínal na svého otce syn Rudolf Podsedníček.

Celý článek si můžete přečíst ve speciálu Škoda Auto, příloze podzimního vydání magazínu Prima ZOOM, které je právě v prodeji. Případně si časopis můžete předplatit na webu SEND.cz.