VIDEO: Veřejnosti neznámá praktika – kráva s dírou v břiše na přímé odebírání vzorků potravy
Videozáznam vypadá drsně. Ruka farmářky mizí v boku krávy až po loket a vytahuje natrávenou směs. Prý je to ideální kontrola trávení.
Opravdu je to potřeba? Americká organizace People for the Ethical Treatment of Animals (PETA) zabývající se etikou a právy zvířat tyto zemědělské praktiky naprosto radikálně odmítla se slovy, že kráva není auto, ale tyto krávy v sobě mají díru, jako na čerpací pistoli pumpující benzín do jejich nitra.
Faktem je, že skrz kůži a svalovinu je až do jednoho z žaludků vsunuta plastická trubice, která slouží jako otvor. Kdyby se ruka dávala přímo skrz ránu, asi by jen těžko mohlo dojít k jejímu zhojení. Ono „zhojení“ berte v podobném smyslu, jako když se zacelí rána kolem vývodu břichem z tlustého střeva u nemocného člověka. Rána po fistulaci/kanylaci, jak se zákrok odborně nazývá, zaroste do dvou měsíců a následně se o život krav zajímají veterináři nebo ochránci zvířat včetně výše zmíněné americké PETA.
Kanylovaná kráva
Latinské slovo cannula (plurál cannulae) kdysi označovalo nevelké kousky rákosu, dutá stébla, z nichž šikovní tatínci vyráběli dětem píšťalky. Z cannuly ke kanyle coby trubici zaváděné do lidského nebo zvířecího organismu byl už jen kousek. Kráva s kanylou (cannulated cow) je tedy tvorem majícím v těle voperovanou kanylu.
Nejedná se o novinku
Dovolme si řečnickou otázku. Od kdy se tato praktika používá? Pokud máte na jazyku odpověď, že jde o novinku, tak se mýlíte. Poprvé byla odzkoušena roku 1886. Proč se toto prapodivné zařízení používá? Má sloužit k získání tráveniny a následné analýze. Nejde jen o to, jak moc či málo je potrava natrávená, ale i o to, jaké mikroorganismy se na trávení podílejí. „Kanylovaná kráva je vlastně úplně stejná jako každá jiná normální kráva ze stáda,“ říká Natasha Weaverová, na Ruminants Nutrition Department při State Ohio University.
„Jen je na boku vybavena širokou kanylou, která umožňuje badatelům podívat se přímo do bachoru.“ Bachor, jeden že čtyř kravích žaludků, je pro vědce užitečný nejvíce, protože je největší a tudíž se v něm během trávicího procesu nachází nejvíce potravy. Podle složení pak vědci vyhodnocují vhodnost či nevhodnost stravy a snaží se o její další vylepšení. V praxi to znamená, že zvířata jsou ušetřena mnoha stresů běžných v některých velkochovech. Zároveň se žaludeční šťávy ze zdravých krav podávají nemocným kusům s tím, že „zdravé“ mikroorganismy se v žaludku nemocných družek namnoží a budou příznivě působit na jejich zdravotní stav.
Výzkum, nebo týrání?
To, že kanylované krávy najdeme v USA, Číně nebo Švýcarsku by se dalo očekávat. Jsou i u nás? Odpověď zní ano a jejich existence zřejmě neodporuje zákonu zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Například Výzkumný ústav pro chov skotu disponuje speciální stájí s maximální denní kapacitou 16 zvířat, která umožňuje testy in vitro a in situ s využitím kanylovaných zvířat s voperovanou ruminální kanylou. Otázka v mezititulky nemá jasnou odpověď. Záleží totiž. na které straně barikády tazatel či odpovídající stojí, zdali je veterinářem nebo ochráncem zvířat.
Asi si umíte představit články v anglickém tisku na toto téma, když holly znamená svatý, ale hole je díra. Málokdo by slovní hříčce odolal.
Text: Topi Pigula
Díra jako kráva. Tedy vlastně díra do krávy