Vědci se chystají vytvořit miniaturní mozky neandertálců

Stvoření neandertálce – začínáme u myší

Vědci se chystají vytvořit "miniaturní mozky", které budou geneticky upraveny tak, aby obsahovaly neandertálskou DNA. Má se jednat o bezprecedentní pokus pochopit, jak se dnešní lidé liší od našich nejbližších příbuzných.

V příštích měsících budou malé kuličky tkáně, známé jako mozkové organoidy, vypěstovány z lidských kmenových buněk, které byly upraveny tak, aby obsahovaly "neandertalizované" verze několika genů.

Organoidy o velikosti čočky, které jsou neschopné myšlenky nebo pocitů, vlastně replikují některé základní struktury dospělého mozku. Vědci, kteří na tomto experimentu pracují, tak mohou poprvé prokázat, zda existovaly nějaké zásadnější rozdíly mezi lidskými a neandertálskými mozky.

"Neandertálci jsou nejbližší příbuzní moderních lidí, takže pokud bychom se měli definovat jako skupina nebo druh, je to opravdu ta, s níž bychom se měli sami porovnávat," uvedl profesor Svante Pääbo, ředitel oddělení genetiky na Institutu Maxe Plancka pro Evoluční antropologii v Lipsku.

Neandertálci a jejich genom

Pääbo předtím vedl úspěšné mezinárodní úsilí o rozluštění neandertálského genomu; jeho laboratoř se nyní zaměřuje na hlubší analýzu a potenciální praktické využité neandertálských genů.

Jeho laboratoř už vložila neandertálské geny pro vývoj lebky do myší a také neandertálské geny pro vnímání bolesti do žabích vajec – vědci se totiž domnívají, že neandertálci měli jiný práh bolesti než dnešní lidé. Laboratoř nyní přenese svou pozornost na mozek.

"Uvidíme, jestli najdeme základní rozdíly v tom, jak fungují jejich nervové buňky, což může být základem toho, proč to vypadá, že lidé jsou tak zcela výjimeční," uvedl Pääbo.

Stereotypy neplatí

Výzkum přichází hlavně proto, aby narušil dlouholetý stereotyp zobrazování neandertálců – často jsou totiž popisování jako tupí, špinaví a proti nám celkově primitivní. A to přesto, že dnes už víme, že pochovávali své mrtvé, vytvářeli fascinující jeskynní umění a měli mozky, které byly větší než naše vlastní.

Jak se jde za úspěchem

Pääboův tým založil svůj úspěch na až komicky obsedantní posedlosti čistotou. Laboratoř je plná opatření, která mají zamezit jakkoliv drobné kontaminaci vzorků – vypadá to tam úplně stejně jako v laboratořích filmových zloduchů, kteří chtějí ovládnout svět. Nicméně tato taktika funguje: špetka prachu, která by se sem mohla dostat skrz okno, totiž může obsahovat více DNA než několik miligramů staré neandertálské kosti. Vědci se před vstupem do místností sterilizují ultrafialovým světlem a sofistikovaným systémem filtrace vzduchu.

Za těchto přísných pracovních podmínek uspěli vědci v roce 2010 v sestavení kódu neandertálského genomu. Povedlo se jim to ze silně degradovaných vzorků odebraných ze čtyř žen, které žily v Evropě před desítkami tisíci lety.

Genom odhalil, že neandertálci se spojovali s našimi předky (měli spolu sex) – a úspěšně, že všichni dnešní lidé neafrického původu si nesou v genech asi 1–4 % neandertálské DNA. Existují však také geneticky mrtvé zóny: velké úseky neandertálského genomu, které nikdo nezdědil, možná kvůli nevýhodám pro zdraví, plodnost nebo fyzický vzhled.