Ve vesmíru je nový hráč: a je to sekáč!

Novým přírustkem do velkých observatoří NASA bude mise WFIRST - Wide Field InfraRed Survey Telescope (širokoúhlý infračervený dalekohled).

WFIRTS je mise, která je plánována na rok 2020. Bude mít stokrát větší zorné pole než Hubbleův vesmírný dalekohled a slibuje odkrytí tajemství temné hmoty, energie a mladého vesmíru. Aby toho nebylo málo, jen tak mimochodem bude mít schopnost koukat se na exoplanety a objevovat místa, kde by potenciálně mohl existovat život. To je na jednu misi docela hodně úkolů a velká očekávání. Jak by taky ne, když se náklady na ní blíží 90 miliónům dolarů.

Právě ono široké zorné pole misi vyzvedává nad cokoliv co je momentálně na oběžné dráze. WFIRTS je kombinací ultracitlivé optiky schopné studovat vzdálené objekty a zároveň schopné detailně studovat světy za hranicemi Sluneční soustavy.

Trailer k misi WFIRST:

Pro tuto chvíli se počítá s dvěmi vědeckými přístroji na palubě. Wide Field Instrument (širokoúhlý přístroj) a Coronograph Instrument (koronograf), který bude schopen blokovat světlo z jasných hvězd pro studium planet kolem nich obíhajících a jejich chemii. Právě znalost chemického složení vzdálených planet nám umožňuje odhadnout jejich vhodnost k životu. Wide Field Instrument se nebude zaměřovat na jednotlivé hvězdy, ale na široká pole. Představte si, že v jedné expozici bude Wide Field Instrument schopen pořídit snímek, který se kvalitativně rovná snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu, ale je stokrát rozsáhlejší. Najednou můžete sledovat tisíce galaxií na jednom snímku. Pokud si to chcete představit v megapixlech, tenhle přístroj bude mít 288 Mpx. To je docela slušně velká fotka.

Temnou hmotu dnes studujeme v poměrně malém měřítku, na jednotlivých kupách galaxií, jako je Abell 1689 (temná hmota je zvýrazněna fialovou barvou). WFIRST nám nepoměrně zvětší zorné pole. Zdroj: NASA, ESA, E. Jullo (JPL), P. Natarajan (Yale), & J.-P. Kneib (LAM, CNRS).

WFIRST má především velké ambice co se týče studia temné hmoty a energie. Dohromady tvoří okolo 95% vesmíru a víme o nich pramálo. Zejména o temné energii nevíme prakticky nic, krom toho, že se jedná o sílu zodpovědnou za rozpínání vesmíru. K hlubšímu porozumění nám WFIRST pomůže tím, že bude v detailu zkoumat tvary galaxií a jejich vzdálenosti. Detailní mapování kosmické sítě kup galaxií nám napoví nemálo o tom, jak se temná energie chovala v dobách, kdy byl vesmír mladší.

Ilustrace jak bude WFIRST vypadat. Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/CI Lab.

WFIRST bude jednou z observatoří, která bude umístěna v takzvaném Lagrangeově bodě L2. Jedná se o pozici, kdy jsou vyrovnány gravitační síly Země - Slunce, vzdálenou milion a půl kilometrů od Země směrem od Slunce.

Mise bude komplementární k pozorování, která prováděla exoplanetární mise Kepler, misi zkoumající základy teorie relativity, EUCLID, kterou má pod palcem Evropská Vesmírná Agentura (chystaná také pro rok 2020) a k exoplanetární misi TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite - Přehledová družice pro tranzitující exoplanety).

Jana Poledniková