Vakcína BioClay nemění DNA rostlin a do budoucna si možná poradí s hladomorem

Za výzkumem stojí tým pod vedením Neeny Mitterové z University of Queensland, který nyní doufám, že se vakcína zařadí do budoucího ekologického pěstování mnoha plodin. Ta dokáže svými vlastnostmi čelit nepříznivým povětrnostním podmínkám jako je kupříkladu mezi zemědělci tolik nenáviděné sucho. Ošetřené rostliny se tak budou schopny vypořádat s drsnými podmínkami i na místech, kde by jejich pěstování nepřipadalo ani v úvahu. Neméně významný je i fakt, že po aplikaci postřiku nedojde ke genetickému modifikování organismů. „Jsme přesvědčeni, že náš objev nabízí významný krok ke změně v environmentální ochraně plodin,“ řekl člen týmu Michael Le Page.

Jak to funguje?

Největším nepřítelem dnešních rostlin jsou bakterie a viry, které jsou jimi decimovány v zemědělství a zahrádkách našich domovů. Nemalou hrozbu představují i hmyzí škůdci, kteří na většině druhů vesele hodují. Působením těchto vlivů se ztráty zemědělců pohybují v desítkách biliónů ročně, neboť jsou nuceni svá pole pravidelně ošetřovat drahými postřiky, a co hůř, někdy dokonce přijdou o značnou nebo úplnou část úrody. Účinný prostředek je tak nadmíru vítán.

Zkratkou GMO se označují geneticky modifikované organismy, jejichž genetický materiál byl úmyslně změněn způsobem, kterým by přirozenou cestou nikdy změněn nebyl. Geneticky modifikovat lze živé organismy a rostliny. Samotná modifikace probíhá způsobem, kterým se do určitého organismu vnese izolovaný gen jiného druhu.

Vyvinutá vakcína se jmenuje BioClay a pracuje na bázi RNA (ribonukleové kyseliny – „podobné“ DNA). Aplikuje se pomocí postřiku, který dokáže „vypnout“ některé geny uvnitř rostliny. V laboratorních testech bylo zjištěno, že její látky dokáží účinně odstranit potencionální choroby, čímž by se v dohledné době mohl stát vhodnou a udržitelnou alternativou za škodlivé chemické látky a pesticidy. BioClay totiž využívá netoxické a biologicky odbouratelné jílové nanočástice, které na rostlině vydrží po dobu až jednoho měsíce – dokáží odolat i hustému dešti. „Ihned po aplikaci postřiku BioClay si rostlina myslí, že je napadena nemocí nebo nějakým škůdcem, tudíž přirozeně reaguje spuštěním ochranných procesů, které jsou určeny k eliminaci těchto vlivů“, řekl Le Page. Aby postřik vydržel co nejdéle, vědci vzali RNA z tabákových rostlin, které patří mezi plodiny náchylné k virům, a spojili je s kladně nabitými jílovými nanočásticemi. Jakmile ale přestane vakcína po měsíci účinkovat, z rostliny se „vytratí“.

Blíží se úplný konec hladomoru?

Podobnému výzkumu se v minulosti věnovali i jiní vědci, kteří například vyvinuli postřik k ochraně tabákových rostlin vůči škodlivým virům. Aplikace postřiku byla ale účinná pouze několik dní. Poté se musel postřik opětovně nanášet, čímž se stal neekonomický a k masovému použití zcela nevhodný. Mezi jasné výhody BioClay tedy patří účinná ochrana vybraných rostlin a její bezpečná konzumace, zachování původní DNA, šetrnost k životnímu prostředí (žádné nebezpečné chemikálie v půdě) a neméně důležitý vyšší zemědělský výnos. Mitter však doposud neprokázal účinnou techniku vůči jiným patogenům rostlin, jako jsou například některé druhy hub. Vědec ale řekl, že BioClay je důkaz, na jehož principu budou vynalezeny další postřiky proti jiným chorobám včetně určitého druhu hmyzu.

Ve větru se tak pohupuje otázka, zda lidstvo konečně správnou nohou vykročilo k ukončení hladomoru, kterým je i v 21. století nemalé množství obyvatelstva sužováno. Ani tato myšlenka nemusí být utopie, nicméně si na její splnitelnost budeme muset ještě nějaký čas počkat, než se BioClay objeví na pultech obchodů. Pokud vše půjde podle plánu, stane se tak do 5 let. V současné době je ale vakcína stále zkoumána v laboratorních podmínkách.

Text: Petr Smejkal