Co Trump udělá jako první? Miliony lidí čeká mrazivá budoucnost, klíčový bude 21. leden 2025
Jedny vítězné volby, osobní bankrot i atentát aneb Život Donalda Trumpa
Donald Trump se stal 6. listopadu 2024 ve svých 78 letech nejstarším zvoleným prezidentem USA. Skutečný návrat republikánského veterána do Bílého domu ale proběhne až 20. ledna 2025, kdy během inaugurace složí prezidentský slib, a během dalších 24 hodin by se měly dít zásadní věci.
Mezi Trumpovými prvními kroky ve funkci 47. prezidenta USA totiž může být i trojice opatření, která vyvolávají mrazení v zádech. O čem je řeč?
Spravíme svou hranici
Trumpovým volebním trumfem se ukázal být tlak na zastavení přílivu nelegálních imigrantů a vyhoštění těch, kteří jsou v zemi bez povolení nebo páchají trestné činy. „Spravíme svou hranici,“ sliboval Trump v projevu na volebním shromáždění, kde ještě dávno před sečtením všech odevzdaných hlasů oznámil své vítězství. Že šlo z hlediska předvolební kampaně o správnou úvahu, potvrzuje i mimořádně velký podíl přistěhovalců hispánského původu, kteří překvapivě hlasovali pro Trumpa. Ukázalo se, že noví usedlíci nechtějí v USA další imigranty, jimiž pár let nazpět sami byli.
Jakým prezidentem bude Donald Trump 2.0? Zdroj: Igor Sarozhkov / Alamy / Alamy / Profimedia
Do Bílého domu by se po volbách měl vrátit nejen Donald Trump, ale i jeho manželka Melania. Zdroj: CHIP SOMODEVILLA / Getty Images via AFP / Profimedia
J. D. Vance s Donaldem Trumpem chvíli poté, co ohlásil vítězství v amerických prezidentských volbách Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Donald Trump popelářem Zdroj: Video
Ukrajinsky prezident Volodymyr Zelenskyj Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návštěvě USA Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Bílý dům, sídlo amerického prezidenta Zdroj: ČTK / DPA / Ron Sachs/ Profimedia.cz
Dostat se do Bílého domu není vůbec snadné Zdroj: Franzel Drepper / imageBROKER / Profimedia
Přečtěte si také: Zabití slavné veverky může rozhodnout americké volby. Z jejích majitelů se rychle stali milionáři
Jenže deportovat 13 milionů nelegálních imigrantů a zabránit dalším ve vstupu na území USA nebude ani snadné, ani levné. Podle agentury Reuters, která se odvolává na organizaci American Immigration Group zastupující práva přistěhovalců, by celý proces trval nejméně deset let a kvůli nezbytnému navýšení počtu úředníků, soudců nebo míst v detenčních zařízeních by přišel na 968 miliard dolarů. S přijetím svých občanů by navíc musely souhlasit státy jejich původu, což – jak si Trump ověřil během svého prvního mandátu – není vůbec snadné.
Make America Great Again
„Toto vítězství nám umožní udělat tuto zemi opět skvělou,“ slíbil Trump v duchu svého volebního hesla „Make America Great Again“ nejen svým voličům. A protože moc USA pramení z ekonomické prosperity jejích obyvatel, sázka na ekonomiku Trumpovi dokonale vyšla. Receptem k oživení mají podle něj být nižší daně a vyšší cla na dovoz zboží. „Snížíme daně, splatíme dluhy, budeme dělat věci, které by nikdo nedokázal,“ dodal Trump.
Podle odborníků tím naznačil vyhlášení obchodní války Číně, což by ale v delším horizontu mohlo americkou ekonomiku spíše poškodit. Také Evropa pozorně sleduje, co Trump v oblasti zvyšování cel podnikne zejména proto, že pro schválení důležitých zákonů bude mít k dispozici republikánskou většinu nově také v Senátu.
Svět bez válek?
„Žádné války. Všichni říkali, že začnu válku,“ připomněl Trump ve svém proslovu 6. listopadu. Jeho slova lze číst jako příležitost i hrozbu zároveň. Příležitostí by mohlo být Trumpovo úsilí z let 2017-21 držet Spojené státy stranou jakéhokoliv vojenského konfliktu včetně hrozby vystoupení z NATO. Neznamená to ale, že by seděl s rukama v klíně, což na vlastní kůži zakusil třeba íránský generál Kásem Solejmání, jehož nechal Trump v lednu 2020 pomocí bezpilotního letounu MQ-9 Reaper na dálku zlikvidovat.
Naopak hrozbou by mohl být Trumpův „pacifismus“ pro Ukrajinu. Už dlouho před volbami se nechal slyšet, že pokud se dostane do Bílého domu, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. To by znamenalo, že Moskva a Kyjev uzavřou přinejmenším příměří den po Trumpově inauguraci, tedy nejpozději odpoledne 21. ledna 2025. O výhodnosti takového kroku pro Ukrajinu lze úspěšně pochybovat poté, co Trump v rozhovoru pro stanici CBS na konci září 2024 oznámil, že „Ukrajina je pryč. Už to není Ukrajina. Jakákoli dohoda, i ta nejhorší, by byla lepší než to, co máme teď.“
Mohlo by vás také zajímat: Bankroty, atentáty, žaloby i volební triumfy. Připomeňte si vrcholy a pády Donalda Trumpa
V relativním klidu naopak může být střední Evropa včetně Česka. Na rozdíl od většiny amerických prezidentů poslední doby totiž dokáže Donald Trump díky své první ženě Ivaně spolehlivě lokalizovat Prahu i Českou republiku. Jeho druhá žena a nová první dáma USA Melania pak bude v Bílém domě znovu reprezentovat Slovinsko.