Trpíte nevolností v dopravních prostředcích? Je tu účinná léčba - virtuální realita

Techničtí odborníci předpokládali, že se rok 2016 stane „rokem virtuální reality“, což se částečně splnilo. Během krátké doby obchodní pulty obtěžkalo několik druhů virtuálních brýlí, s jejichž pomocí mohou hráči zápolit ve smyšlených světech video-her, prozkoumávat památky nebo rozmýšlet nad složitými 3D modely.

Prodáno bylo několik milionů kusů, přičemž na cestě jsou nové a modernější. Spolu se zajímavými zkušenostmi ale jejich uživatelé na fórech a sociálních sítích znepokojivě sdílí své nepříjemné zážitky, které použití brýlí k nelibosti všech doprovází. Řeč je o nepříjemném stavu zvaném kinetóza, který u některých lidí vyvolává jízda automobilem, lodí, vlakem a jinými dopravními prostředky.

Ostatně nejen uživatelé, ale také vědci potvrzují, že virtuální zařízení skutečně způsobují určitou formu kinetózy. „Mnoho lidí dnes nemůže virtuální realitu tolerovat,“ řekl Kay Stanney, inženýr se zaměřením na vývoj virtuální reality (VR) ze společnosti Design Interactive na Floridě, který tak reaguje na negativní komentáře objevující se na sociálních sítích. Výrobci virtuálních brýlí a vývojáři softwaru se tomuto nešvaru snaží vehementně zabránit, lidé si ale na nepříjemné pocity stále stěžují. Zatímco jsou výrobci přesvědčeni, že najdou řešení, mnozí odborníci jsou spíše pesimističtí. „Tuším, že jsou řešení velmi omezená,“ řekl Steven Rauch, ředitel mezinárodního centra Massachusetts Eye and Ear, které se zabývá léčbou zraku a sluchu. Objevil se tak nečekaný problém, který se může stát hlavní překážkou masového přijetí virtuální reality. Existuje nějaké řešení?

VR není jen herní byznys

Virtuální realita se ale netýká pouze miliardového herního trhu, ve kterém hlavní roli zastávají sluchátka s mikrofonem Sony PlayStation VR, Oculus Rift nebo HTC Vive. Nová technologie stále více zasahuje do odvětví průmyslu a například i vzdělávání. V některých autobazarech si může zákazník prohlédnout nabízené vozidlo pomocí virtuálních brýlí, aniž by se daný stroj nacházel uvnitř budovy, přičemž mnohé školy pro své studenty pořádají virtuální exkurze současných i historických památek. Jak je vidno, virtuální realita začíná pomalu vplouvat do všedního života lidí. Také zakladatel Facebooku, Mark Zuckerberg, vidí v této technologii reálnou budoucnost v podobě velké sociální platformy. Ostatně jeho investice do Oculus VR ve výši 2 miliard dolarů je tomu důkazem. „Tohle je opravdu nová komunikační platforma,“ napsal při odkoupení firmy Rift nadšený Zuckerberg. „Představte si, že se svými on-line přáteli sdílíte nejen okamžiky, ale i zkušenosti a zážitky,“ nadšeně uvedl. Nelze tedy vyloučit, že si již brzy se svými přáteli vyrazíme do města, aniž bychom opustili naše domovy. Úžasná, ale zároveň hrozná představa, co říkáte?

Kinetózu známe již dlouho

Nepříjemné působení kinetózy lidstvo pravděpodobně vůbec poprvé pocítilo během raných lodních plaveb. Během doby se objevilo velké množství výzkumných teorií, které vznik kinetózy popisují. Obecně a nejvíce přijímanou teorií je, že tento druh nevolnosti způsobuje nesoulad mezi dvěma nebo více lidskými smysly, jež nám pomáhají udržovat rovnováhu. Například když se budete nacházet v lodním podpalubí na moři, vaše oči vidí stacionární místnost, kdežto vestibulární systém (tekutinou naplněné kanály a specializované membrány

uvnitř ucha) snímá pohybující se loď, jejíž charakteristické kolébání způsobují nárazy mořských vln. „Získáváte rozporuplné informace na odlišné smyslové kanály uvnitř rovnovážného systému. Věřím, že by tohle mohlo být hlavní příčinou kinetózy,“ vysvětlil odborník Rauch. Podobný nesoulad je zaznamenán také v případě virtuální reality, kde jsou vaše smyslové vněmy obrácené; oči vidí, že se pohybujete ve virtuálním světě, ovšem vestibulární systém ví, že se tělo ve skutečnosti nepohybuje.

Zatímco většina expertů přisuzuje kinetózu smyslovým nesouladům, najdou se i odpůrci. Jedním z nich je Thomas Stoffregen z University of Minnesota v Minneapolis, který se studiím nevolností zabývá přes 25 let. Stoffregen si myslí, že hlavním viníkem je nestabilita. Příklad s nevolností na houpající se lodi přisuzuje valivému pohybu, který svým působením narušuje lidskou rovnováhu způsobující nevolnost. Jeho myšlenka vychází z tzv. teorie posturální stability, což je lidský systém zajišťující stabilitu svalovou aktivitou řízenou centrálním nervovým systémem. Pokud dokáží vaše oči přesvědčit mozek, že jste ve virtuálním světě, vaše tělo bude reagovat „vypnutím“ reálné rovnováhy. Thomas Stoffregen své přesvědčení demonstruje na jednoduché situaci. Představte si, že sedíte na židli v reálném světě, přičemž v tom virtuálním jedete automobilem. Když se vaše vozidlo blíží k odbočce, budete se v daném okamžiku instinktivně naklánět směrem k požadované straně, čímž své tělo a mysl přesvědčíte, že se nacházíte ve virtuálním světě. A právě tohle je ta chyba, která způsobuje nepříjemnou kinetózu.

Virtuální realita má očividně stále co vylepšovat. Zda bude tato přelomová technologie jednoho dne vhodná pro každého, zůstává stále nejasné. Do té doby se na mnohé nezodpovězené otázky pokusí a pokouší odpovědět výrobci a odborníci z celého světa. Uvidíme, kdo bude rychlejší a úspěšnější…

Text: Petr Smejkal