Piloti porušovali předpisy a zabili 65 lidí. S letadlem vlétli na dálnici i golfové hřiště
Letecké katastrofy: Nové důkazy S2 (2) - Let 3142
O tom, že přísné dodržování předpisů má svůj důvod, nás v roce 1999 přesvědčila tragédie letu LAPA 3142. Letadlo Boeing 737 se 101 lidmi na palubě odlétalo 31. srpna z Newberyho letiště v Buenos Aires do argentinské Córdoby. Stroj ale ani úplně nevzlétl a na místě se odehrála tragédie, po níž zůstaly desítky mrtvých.
Letadlo krátce vzlétlo, ale nestoupalo. Místo toho se začalo divoce třást, následně přeletělo přistávací dráhu a v rychlosti 300 km/h prorazilo obvodový plot letiště. Poté přejelo rušnou dálnici, kde se střetlo s několika auty a narazilo do úpravny plynu poblíž golfového hřiště. Jiskry z rozbitého letadla zapálily vylité palivo. Kvůli unikajícímu plynu se oheň posléze rychle rozšířil a zadní část letadla se ocitla v plamenech. Někdo z posádky otevřel dveře, kterými cestující prchali ven. Jedna z letušek se snažila otevřít i jiné dveře, ty se ale vzpříčily. Na pravé straně trupu se ale vylomil otvor, který posloužil jako další úniková cesta. Ze 101 lidí jich 65 v důsledku katastrofy zahynulo.
Piloti nesmí situaci podcenit (ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Boeing 737 se zřítil díky neukázněnosti posádky Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Newsberyho letiště nemělo nejlepší pověst Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Let Pan Am 103 Zdroj: Profimedia.cz
Největší letecká katastrofa z roku 1977 Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Problémem byl lidský faktor
Protože byl letoun americké výroby, účastnili se vyšetřování kromě argentinského Úřadu pro vyšetřování nehod v civilní letecké dopravě také vyšetřovatelé z amerického Národního úřadu pro bezpečnost. Zkoumání trosek odhalilo, že letadlo nevysunulo vztlakové klapky, bez nichž se nedá vzlétnout, což tragédii zapříčinilo. V první řadě tedy přišel na řadu průzkum letadla, ten ale žádnou závadu v zařízení neodhalil. Vyšetřovatelé se tedy pustili do hledání chyby v samotném letišti. To bylo často kritizováno za nedostatečné bezpečnostní podmínky, ani prohlídka ranveje ale odpověď nepřinesla. Určitou stopu poskytl řídící letového provozu, podle jehož slov byla posádka nesoustředěná, o moc víc toho ale neprozradil. Vyšetřovatelům se však naštěstí brzy dostal do rukou hlasový záznam z černé skříňky. Z toho, co se z něj dozvěděli, vyšetřovatele zamrazilo.
Kapitánem letu byl Gustavo R. Weigel a druhým pilotem Luis Etchewerry. Oba byli zkušenými piloty, oba měli nalétáno dost hodin a ani u jednoho se nepředpokládalo, že by měl udělat chybu. Hned v prvních minutách však bylo jasné, že porušují tzv. pravidlo sterilního kokpitu. To bylo ustaveno v roce 1981 poté, co posádka způsobila nehodu letadla kvůli rozptýlení, a ukládá, že během kritických fází letu, což jsou zpravidla start a přistání, se musí veškerá komunikace posádky soustředit pouze na pracovní hovory.
Neuvěřitelné chování v kokpitu
Jak ale uvidíte v pořadu Letecké katastrofy: Nové důkazy na Prima Zoom, Weigel a Etchewerry se v počátcích letu nevázaně bavili s letuškou, s níž sdíleli cigaretu. Kouření v kokpitu je přitom samo o sobě dost závažným porušením předpisů. Jakmile přešli ke kontrole nezbytných úkonů, pokračovali v rozhovoru o svých osobních problémech. Na vysunutí klapek přitom úplně zapomněli. Během vzletu se navíc rozezněl alarm, jenž je upozornil na závadu. Poplach zněl plných 40 vteřin a posádka o něm mluvila, z jejich rozhovoru ale vyplynulo, že ani jeden z nich neví, co znamená. Posádka výstrahu vůbec neznala, zároveň neviděla žádný důvod nepokračovat v letu.
Čtěte také: Nejhorší letecká nehoda u nás. Před 45 lety spadl letoun v pražském Suchdole
Vyšetřovatelé následně prověřili osobní záznamy pilotů a výsledky je také příliš nepotěšily. Weigel měl propadlou licenci, čímž se nikdo v aerolinkách nijak zvlášť nezabýval. Při výcviku na simulátoru měli navíc oba tendenci řešit problematické situace pomocí nezodpovědných manévrů. Firma pravděpodobně rychle expandovala a na výcvik pilotů jí nezbýval čas.
Za hlavního viníka nehody byl určen zesnulý kapitán Gustavo R. Weigel, obvinění z nedbalosti s následkem smrti ale čelili také velitel argentinských leteckých sil Enrique Dutra, provozní ředitel aerolinek LAPA Fabian Chionetti a šéfka lidských zdrojů Nora Arzenová. Ani jeden z nich ale nebyl oficiálně potrestán. Dutra spáchal sebevraždu ve své garáži. Chionetti a Arzenová byli v roce 2010 odsouzeni k tříletému vězení, federální kasační soud ale rozsudek v roce 2014 zrušil s odůvodněním, že soudní řízení bylo zahájeno až po uplynulé lhůtě.
Zdroj: Simple Flying