Tajné podzemní město, kde vznikla první jaderná puma. Dnes na ZOOMu!

Úterky jsou na ZOOMu tradičně věnovnány dvěma velkým tématům: dobrodružstvím na cestách a poznávání historie. To znamená, že můžete sledovat pořady na téma Cestovatelé a dobrodruzi a Po stopách historie. V každém uvidíte dvě novinky. A co na vás čeká konkrétně?

Blok Cestovatelé a dobrodruzi:

17.50–18.50 Velké africké dobrodružství v balonu (2)

Stephen Tompkinson, známá britská televizní hvězda, se v balonu vydává na let napříč africkým kontinentem. Cesta začíná na pobřeží Indického oceánu a končí v Namibii na pobřeží Atlantiku. Balon má proletět nad Tanzanií, Rwandou, Zambií, Botswanou a Namibií. V Tanzanii posádka hledá sloní stáda na okraji kráteru Ngorongoro. Uvítá v gondole masajského náčelníka a navštíví veterináře v národním parku. V blízkém středisku si posádka prohlédne tréninky krys obrovských, které jsou využívány pro vyhledávání min. Zařízení školí cvičitele těchto zvířat i samotné hlodavce. Krysy budou v budoucnosti využívány také pro vyhledávání zdrojů tuberkulózy. Let pokračuje do blízké Rwandy, kde Stephen Tompkinson navštíví rezervaci, v níž žijí horské gorily…

18.55–20.00 Pěšky napříč světem (2)

Solná komora se rozkládá v jedné z nejkrásnějších krajin Evropy, v severní části rakouských Alp. Mezi zalesněnými horami se rozlévají průzračná jezera, na jejichž březích spočívají poklidná městečka. Do této krajiny lákají turisty překrásné výhledy a během zimy pak lyžování. Historie a tradice tohoto světa sahají daleko před vznik Římské říše. Dobrodružství pěších cestovatelů začíná v historickém městě Salzburgu, který se díky mnoha architektonickým skvostům stal památkou Světového dědictví UNESCO.

Salzburg neboli Solný hrad byl kdysi financován díky vzkvétajícímu obchodu se solí a je rodištěm skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Nad městem se tyčí pevnost Hohensalzburg, dřívější sídlo salzburgských arcibiskupů, kteří vládli městu i přilehlému okolí po celá staletí. Salzburg je také městem tradičních řemesel, zdejší řemeslníci ve svých obchodech a dílnách dodnes předvádějí svou zručnost, která je zárukou kvality. Jedna z nenápadných salzburgských uliček míří do lesů, kde se chodci setkávají se skupinkou „čističů kopců“. Protože se Salzburg nachází na úpatí hor, je potřeba udržovat kopce čisté a odklízet uvolněné materiály.

Čištění kopců se datuje už od 16. století, kdy během sesuvu hornin zahynulo 220 lidí. O něco hlouběji v lese se pěší cestovatelé setkávají s hajným, který se stará o zdejší stádo kamzíků. Na sklonku léta jsou lesy plné kvetoucích bramboříků, příjemná procházka zavede chodce až k jezeru Fuchsl. Malý hrad na břehu jezera dnes funguje jako hotel, původně však sloužil jako lovecký zámeček salzburgských arcibiskupů. S příchodem večera se cestovatelé dostávají k jezeru Wolfgangsee, na jehož břehu leží malebné historické městečko St. Gilgen. Následující ráno se chodci vydávají tichou ranní mlhou přes hory k dalšímu okouzlujícímu historickému městečku St. Wolfgang. Cestou míjejí prostý kostel poustevníka Sv. Wolfganga, který podle legend zvítězil v boji s ďáblem. Lesní stezka je lemována kapličkami a hromadami kamení, které sem nosí poutníci už více než tisíc let.

Po vystoupání lesní stezkou se cestovatelům naskytne idylický pohled na jezero Wolfgangsee, lesknoucí se v ranních paprscích. Městečko St. Wolfgang je vyhledávanou letní destinací, je proto poměrně rušné. Prudké stoupání na horu Schafberg absolvují cestovatelé s pomocí historického vlaku, odkud se jim naskytne ohromující výhled na zasněžené vrcholky hor a jezera. Poté jejich cesta pokračuje do starých císařských lázní v Bad Ischlu, kde žila císařovna Alžběta Bavorská, zvaná Sisi. Zde se Sisi provdala za císaře Františka Josefa a díky léčivým solným koupelím mu zde porodila tři syny. Cesta pokračuje skrz turisty oblíbené údolí Rettenbach. Rozlehlé pastviny jsou zde obklopeny strmými skalními masivy. Zdejší obyvatelé lpí na udržování tradic, muži často oblékají kroje s krátkými kalhotami, které zdědili po svých předcích. Parapety a balkony dřevěných domků zatím zdobí bohatě kvetoucí muškáty, i přesto se však musí obyvatelé začít připravovat na tuhou zimu. Chodci se vydávají Solnou cestou k solným dolům v Bad Aussee. Sůl se zde těžila už od 13. století a byla velmi cennou komoditou.

Dalšího rána vyráží cestovatelé zalesněným údolím podél potoka směrem k starobylému městu Hallstattu, který se nachází na břehu jezera Hallstattersee. Hallstatt leží na skalním výběžku v úpatí hor, městečko má pouhých 600 obyvatel, i přesto je však jedním z nejpřitažlivějších rakouských měst. Hallstatt má velmi bohatou historii, původní příslušníci hallstattské kultury zde žili už roku 800 před n. l., poté území osídlili Keltové. I v období léta proudí z hor do jezera zpěněné proudy vody. Cestovatelé nasedají do kabinové lanovky a po překonání strmé skalní stěny se ocitají ve výšce 1800 m n. m. V cíli své cesty se mohou těšit pohledem na zasněžené vrcholky hor, kterým dominuje nejvyšší Dachstein. V oblasti Solné komory poznali chodci krásy přírody, bohatou historii i místní obyvatele, kteří lpí na tradicích, a kteří žijí ve spojení s krajinou a svým rodištěm.

Blok Po stopách historie

20.00–21.00 Ztracené světy (9)

Jedním z největších tajemství historie jsou skryté světy tajných měst a utajovaných jaderných zařízení, která se nacházela na území o rozloze 2000 km2. Do stavby speciálních zařízení byly investovány miliardy dolarů. Ačkoli se celého projektu účastnilo více než 400 tisíc lidí, pravdu znala jen hrstka. Tento projekt měl jediný cíl – ukončit 2. sv. válku vytvořením první atomové bomby. O 60 let později se tým odborníků vydává do míst, kde se rozhodovalo o historii lidstva.

Existence tajného města byla součástí projektu Manhattan, tedy tajného závodu o to, kdo jako první vyrobí atomovou bombu. Roku 1939 varovali vědci prezidenta Roosevelta o tom, že nacistické Německo má jadernou bombu na dosah. Toto varování se neobešlo bez reakce, Spojené Státy musí Německo při vývoji bomby předstihnout. Tajné vědecké základny byly zbudovány v Novém Mexiku, ve státě Washington a v městě Oak Ridge ve státě Tennessee. Během pouhých dvou let se zemědělské městečko Oak Ridge změnilo v tajné vládní středisko.

Šlo o největší a nejnákladnější projekt v historii. Místní farmáři dostali vládní příkaz vystěhovat se. Kvůli zabezpečení byly v oblasti postaveny kulometné strážní věže a světlomety, bez povolení se dovnitř nikdo nedostal. Vedoucí projektu Manhattan, generál Groves, najal soukromou firmu, jejímž úkolem bylo postavit domy pro 75 tisíc lidí. Ve městě musí být obchody, restaurace, nemocnice, kina a školy. Většina lidí nevěděla, na čem vláda pracuje, desetitisíce dělníků nalákala do města nabídka dobře placené práce, levného bydlení v nových domech i možnost podílet se na válečném úsilí USA. Tito lidé byli zavázáni přísnou mlčenlivostí. Když bylo město zásobené potřebnými zdroji a pracovní silou, byl zde vystavěn komplex obřích železobetonových budov Y-12, kde byl zpracováván uran. Objekt Y-12 je dodnes přísně tajný a stále se jedná o aktivní jaderné zařízení. Obohacování uranu bylo tehdy ve fázi výzkumu, experti potřebovali gigantické elektromagnety, ale protože byl ve válečném období nedostatek mědi, rozhodla se americká vláda použít na výrobu elektromagnetů 14 tisíc tun stříbra ze státních rezerv.

Napájení elektromagnetů spotřebovalo sedminu veškeré elektrické energie, vyrobené v celých Spojených Státech. Stroje k ovládání elektromagnetů, zvané kalutrony, obsluhovala skupina středoškolaček, které netušily, v jakém zařízení pracují. Po půlroce intenzivní práce vyprodukovalo zařízení pouze 3 kg obohaceného uranu, k výrobě atomové bomby bylo však potřeba 50 kg. Vláda okamžitě nařídila vystavět další výrobní linky, což vyústilo ve výstavbu největší budovy světa, nazvané K-25. Dnes je tato budova nepřístupná, je zamořená radioaktivitou a byla započata její demolice.

Poblíž Oak Ridge vzniklo roku 1943 dočasné dělnické městečko Happy Valley, po válce pak vláda srovnala patnáctitisícové město se zemí. Výstavba K-25 stála neuvěřitelných 512 milionů dolarů, což je dnešních 10 miliard, obří budova pokrývá plochu jako 35 fotbalových hřišť. Na instalaci tisíců kilometrů potrubí a elektrických rozvodů se podílelo 12 tisíc dělníků, spotřeba vody během stavby by pokryla potřeby pětimilionového města. Po neuvěřitelném úsilí začala K-25 produkovat obohacený uran. V červenci 1944 byly první vzorky obohaceného uranu převezeny do Los Alamos v Novém Mexiku. Přísně střežené středisko zabývající se konstrukcí jaderných zbraní dodnes funguje, z původních budov už ale moc nezůstalo. V Los Alamos původně sídlila rančerská škola, pak ale padlo místo do oka šéfovi elitního vědeckého týmu Oppenheimerovi. Z rančerské školy se stala základny projektu Manhattan, kolem školy se pak rozrostlo městečko z mobilních domů. Jedna z původních technických budov je místem, odkud byla odpálena první testovací atomová bomba.

21.00–22.00 Tajemství světových muzeí II (3)

Oceňovaná dokumentární řada se vrací s honbou za nejpodivuhodnějšími muzejními sbírkami a tajemstvími, která se v nich ukrývají. Jaké nečekané zařízení používala Kateřina Veliká ke zlepšení svého milostného života? Proč Alexandr Veliký preferoval při volbě brnění plátno před bronzem? A jakým způsobem se sokolnictví habsburských císařů promítlo do základů moderní vědy? Díky této skvělé sérii můžete procestovat nejslavnější muzea a galerie světa a odhalit podivné, úchvatné a fascinující příběhy spojené jak s proslulými, tak obskurními kusy z jejich sbírek. Navštívíme Londýn, Istanbul, Berlín, New York, Vídeň i Mexico City; tam všude nás čekají překvapivá zjištění o věcech, které už zdánlivě dobře známe, i o těch, které jsme až dosud nikdy nespatřili.

Celé dokumenty z Prima ZOOM si přehrajte zdarma ZDE »

Nové schéma

Programová skladba televizního kanálu Prima ZOOM nabízí dokumentární skvosty především z produkce BBC, National Geographic, Discovery či ZDF, ale i jiné, které v takové koncentraci nikde jinde nenajdete. Spousta dokumentů je divákům představena v české televizní premiéře. 14 tematických premiérových bloků bude pevně ukotveno tak, že od pondělí do neděle uvidíte vždy 2 novinkové bloky denně od 18.00 do 20.00 a od 20.00 do 22.00 hod. se zaměřením na:

Po postupném přechodu na nové schéma bude celodenní struktura vysílání vždy 2x dva dvouhodinové bloky: 6–10 h, 10–14 h, 14–18 h, 18–22 h, 22–2 h a 2–6 h ráno.