Tajemství navigátora rally: Jak se správně píše profil tratě?

Dobrý spolujezdec musí zvládat mnohem víc než jen číst za jízdy, a nepozvracet se z toho. Musí mít velký cit pro rytmus, mít výbornou fyzickou kondici, musí sám umět řídit a rozumět technice. A vlastně je to také spisovatel.

Závodní sezona čítá třináct závodů a každý z nich má kolem 350 ostrých kilometrů, přičemž obvykle připadá na jeden kilometr jedna stránka rozpisu. S ohledem na svůj styl, velikost písma a počet absolvovaných závodů tak může navigátor během jediného roku sepsat až 4500 stránek!

A rozhodně neplatí, že by v autě hrál jen druhé housle. „Poprvé jsem zkusil navigovat v roce 2005, a hned mě to začalo bavit. Je to adrenalin, i když auto přímo neovládáte – jste totiž prodloužené oči jezdce, který vám musí plně důvěřovat. Jednoduše řečeno – musí jet tak, jak řeknu. A spolujezdec vždy pozná, jestli jezdec opravdu jede podle toho, co mu čte. Když to funguje, pak je to super pocit ze společné týmové práce, a to mě baví nejvíc,“ popisuje Pavel Dresler, pravá ruka pilota Jana Kopeckého.

Jak se píše závod

Co všechno musí obsahovat rozpis, z nějž spolujezdec řidiči čte? Základní informací pro jezdce je ostrost každé zatáčky a také to, zda se při průjezdu dál utahuje, nebo naopak povoluje.

Dále pak vzdálenost mezi jednotlivými zatáčkami a ideální stopa, tedy zda se vyplatí zatáčku „říznout“, nebo raději ne, protože uvnitř číhá například kámen. Zejména při snížené viditelnosti jsou pak užitečné i informace usnadňující orientaci, například o značkách nebo stromech. „Záleží také na pořadí čtení, protože je rozdíl, jestli řeknu ,štěrk dlouhá dlouhá‘ nebo ,dlouhá dlouhá štěrk‘. V prvním případě je štěrk na začátku zatáčky, ve druhém zase na výjezdu,“ vysvětluje navigátor. Na vytvoření kompletního rozpisu má každá posádka pouze dva průjezdy tratě před závodem. Při prvním průjezdu diktuje jezdec poznámky spolujezdci, který si je zapisuje. Při druhém je pak spolujezdec nahlas předčítá a pilot je dál zpřesňuje a opravuje. Ve voze je současně onboard kamera, takže si oba mohou průjezd pouštět opakovaně, a učit se tak profil tratě třeba večer v hotelu. Každá posádka má pro zápis trochu jiný systém, některé prvky jsou však společné. Zatímco některé týmy používají pro popis zatáček numerický systém, kdy ostrou levou zatáčku popíšou slovy „levá dva“, jiné preferují systém popisný („ostrá levá“).

Celý článek si můžete přečíst ve speciálu Škoda Auto, příloze podzimního vydání magazínu Prima ZOOM, které je právě v prodeji. Případně si časopis můžete předplatit na webu SEND.cz.