Tajemný letoun z oblasti 51: Co je to zač?

Úplně prvním letounem, který byl stavěn podle pravidel stealth a na základě výpočtů jeho radarových charakteristik, byl letový demonstrátor supertajného programu pojmenovaného Have Blue. Stal se také předobrazem později velmi dobře známého útočného letounu F-117A Nigthhawk.

I když se F-117A stal synonymem technologie stealth, tedy nejmodernějšího konstrukčního přístupu v leteckém průmyslu, už od roku 2008 není v aktivní službě. Paradoxně byl vyřazen pro svou zastaralost. Ale ne tak úplně.

Kongres americkému letectvu nařídil, aby stroje F-117A nadále drželo jako zálohu v zakonzervovaném stavu pro případ potřeby. Celá flotila 20 až 30 let starých letounů tak čeká na svůj osud na nevadské základně Nellis v proslulé oblasti 51. O téměř zapomenutých F-117A se ale v současnosti rozproudila debata, protože Výbor pro obranu Kongresu začal uvažovat o právním předpisu, který by nighthawky poslal definitivně do historie. První sériové stealth letouny tak nejspíše ukončí své marné čekání na znovuzrození.

Přísně tajná záležitost

Technologie stealth pochází ze 70. let, takže není úplnou novinkou, pravdou ale je, že svět se o její existenci dozvěděl až s oficiálním představením F-117A na konci 80. let. Do té doby šlo o přísně tajnou záležitost. Na konci 60. a začátkem 70. let už sovětské protiletadlové komplety byly na vysoké úrovni a ve Vietnamu nebo během války Jom kipur způsobovaly americkému a izraelskému letectvu značné ztráty. Konstruktéři tedy hledali způsob, jak letouny pro radary protiletadlových systémů „zneviditelnit“.

V roce 1974 americká vládní výzbrojní agentura DARPA oslovila několik výrobců, aby navrhli „neviditelný“ letoun. Nakonec se do užšího výběru dostaly firmy Northrop a Lockheed. V rámci tzv. fáze 1 obdržely státní subvenci na stavbu dřevěných modelů stroje, který dostal označení Experimental Survival Testbed (XST).

V roce 1976 specialisti z DARPA vybrali návrh firmy Lockheed, u Northropu ale měli s vývojem pokračovat také. Díky tomu vznikl později experimentální stroj Tacit Blue a především bombardér B-2 Spirit. Program, v rámci něhož měly být postaveny dva letové demonstrátory, dostal jméno Have Blue a byl velmi úzkostlivě tajen. Oba demonstrátory postavila proslulá vývojová divize Lockheedu Skunk Works. Ten první s číslem HB1001 měl posloužit k ověření aerodynamické koncepce.

Bude to vůbec létat?

Přes nejrůznější výpočty si totiž nikdo vlastně nebyl jist, zda bude stroj vůbec létat. XST i pozdější F-117A sice disponovaly charakteristikami stealth, ale těch konstruktéři docílili díky trupu sestaveného z tzv. fazetových ploch, které spolu svíraly velké úhly. Díky tomu se měly radarové vlny rozptylovat všemi směry a zaměřovací radary protiletadlových systémů tak nemohly stroj lokalizovat. Jenže trup tvořený fazetovými plochami musel zákonitě vykazovat poměrně špatné aerodynamické vlastnosti, což se později potvrdilo. Proto se u pozdějších i dnešních stealth letounů tento konstrukční princip nepoužívá.

První XST byl hotov v polovině roku 1977, v prosinci onoho roku se na oblastí 51 poprvé podíval do vzduchu. A létal opravdu špatně. Nesmělo se s ním manévrovat při větších přetíženích, hlavně však byl značně podélně nestabilní. Tuhle nevyzpytatelnou vlastnost, i když do značné míry potlačenou letovým počítačem, měl „v krvi“ i F-117A, proto mu také piloti říkali Wobbly Goblin (roztřesený skřet). Tvarově byl XST pozdějšímu F-117A hodně podobný, koneckonců stal se jeho předobrazem, ale byl menší a mnohem lehčí.

Bolestivý zrod

Kariéru HB1001 ukončila havárie v květnu 1978 při jeho třicátém šestém letu. Kvůli poruše hlavního podvozku se musel pilot katapultovat a stroj se zřítil do pouště u Groom Lake v blízkosti základny Nellis v oblasti 51. To už byl hotov druhý kus s číslem HB1002, který posloužil na základně Nellis i k radarovým testům stealth charakteristik.

Osud mu ale také nepřál. Celkem absolvoval padesát dva letů, při onom posledním v červenci 1979 horké výstupní plyny od motoru propálily trup a zničily hydraulický okruh řízení. Pilot se katapultoval a stroj opět dopadl do pouště u Groom Lake, přičemž byl zcela zničen.

Nicméně to neznamenalo konec projektu Have Blue. Naopak, už rok před koncem druhého demonstrátoru v Pentagonu padlo rozhodnutí, že poznatky ze supertajného projektu Have Blue poslouží jako základ pro vývoj sériového bojového stealth letounu. Nastala tzv. fáze 2 a prototypové stroje budoucího F-117A dostaly označení Senior Trend. První sériové F-117A pak přišly v naprostém utajení k bojovým jednotkám v roce 1982, poslední v roce 1990.

DP