Syrské památky se mění na vojenské úkryty

Syřan Samí chtěl stejně jako mnoho krajanů uniknout dělostřelecké palbě a bombám, které padaly na jeho vesnici. Ale místo, aby odvezl rodinu do jiné země, odvedl ji do podzemí. Již sedm měsíců všichni žijí v místnosti vytesané do skály v pohoří Džabal az-Závíja, v prostorách, jejichž stěny jsou plné rytin a výklenků.

Samí je dvaatřicetiletý kameník a myslí si, že jeskyně byla za Římanů svatyní. Podle jejího tvaru se dá ale soudit spíše na to, že to byla hrobka. Povstalci, ale i vojáci a civilisté používají často pozůstatky starověkých nebo středověkých staveb v severní Sýrii jako úkryt. Jsou vystavěny z mohutných kamenů, jež odolávaly náporům po celá staletí. Často jsou na strategických místech, odkud se dají přehlédnout města i silnice.

Život v Sýrii

Samí s ohledem na svou bezpečnost nemůže prozradit celé jméno. Přiznává, že život v jeskyni je těžký. Chybějící elektřina nebo tekoucí voda není to nejhorší. Mnohem těžší je vyrovnat se s kouřem z ohně uvnitř prostoru. "Každý den chodíme kvůli dětem pro lékaře," říká. Nejmladší dcerka Abir, které jsou teprve dva měsíce, má vážné problémy s dýcháním.

Přesto ale Samí považuje nepohodlí jeskyně i zdravotní riziko ze menší zlo než život ve vesnici, s letadly syrské armády nad hlavou. "Mohou se kdykoli rozhodnout zaútočit. Dokud režim nepadne, nemám na vybranou nic jiného než žít tady," soudí. Ani pevnosti, pocházející často z doby křižáckých válek, nejsou bojů ušetřeny. V prosinci povstalci svedli krvavé boje o pevnost, již kdysi používali Byzantinci a křižáci. Stojí na kopci nad městem Harím u hranice s Tureckem. Existuje video, které zachycuje povstalecké bojovníky stoupající v zástupu k vrcholku.

Maarat an-Numán leží na pláni pod Džabal az-Závíjou. Povstalci si zřídili velitelství v tamním karavanseráji (hostinci) ze 17. století. V moderní době tam bylo zřízeno muzeum. Jeho stěny se podobají pevnosti a právě díky tomu odolaly téměř každodenní granátové a raketové palbě mnohem lépe než okolní moderní stavby. Jakmile se vstoupí do sálů, rozsvěcují se světla a z nich vystoupí románská mozaika znázorňující lva trhajícího býka.

Archeologové trpí

Archeology začíná dopad bojů na tyto vzácné památky znepokojovat. V Halabu se rozhořely prudké boje v okolí citadely z 12. století, loni v září požár zničil velkou část tamního tržiště, které je na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Než začala syrská válka, drželi se místní lidé pevností a památek spíše stranou. Abú Muhammad patří k těm, kdo bojují v oblasti Džabal az-Závíja proti vojákům. Říká, že památky sice byly lákadlem pro turisty, ale místní lidé z toho velký prospěch neměli. Policie odháněla každého, kdo se vyskytl poblíž. A lidé to raději ani nedělali, aby nebyli obviněni z rabování, což by bylo záminkou pro uvěznění a mučení.

"Báli jsme se k těmto památkám chodit blíž. Teď nám ale pomáhají," říká abú Muhammad a ukazuje jeskyni, kterou používá spolu s kolegy jako úkryt.

ČTK