Sýr zachrání lidstvo. Vědci jeho bakterie geneticky mění, aby porazili smrtící mikroorganismy

V polovině ledna zveřejnila Světová zdravotnická organizace WHO žebříček deseti největších zdravotních hrozeb, které lidstvo děsí – a ještě dlouhou dobu je neporazíme. Na první místě je znečištění planety a klimatické změny, vysoko se umístili také odpírači očkování. Hned na druhém místě ale skončila i antibiotická rezistence mikrobů.

Antibiotika nezabírají

O co jde? Zjednodušeně řečeno: antibiotika přestávají po celém světě fungovat. V době před antibiotiky lidé umírali na ta sebemalichernější poranění, protože nebylo možné zabít bakterie v lidském těle. Antibiotika to změnila – jenže bakterie jsme tím neporazili. Jen tak začala dlouhá válka mezi nimi a lékařskou vědou, v níž ale člověk tahá za kratší provaz.

Bakterie jsou schopné přizpůsobovat se novým lékům neobyčejně rychle a už v současné době existují druhy, které prostě lidské léky neporazí. Pokud by se nepodařilo najít léčiva, která s bakteriemi přinejmenším udrží krok, pak by to znamenalo, že by lidský pokrok vrátil o stovky let zpět: ženy by opět umíraly u porodů, přestala by fungovat chemoterapie, oděrky by hrozily sepsí…

A právě proto se v posledních letech zintenzivňuje výzkum látek, které by tomuto problému mohly zabránit. Nyní oznámili vědci nový směr výzkumu. Pomocí takzvaných genetických nůžek CRISPR by rádi upravovali bakterie, aby se staly tichými zabijáky člověku nepřátelských mikroorganismů.

CRISPR je jakási sada genetických nástrojů, které vědcům umožňují s neobyčejnou přesností manipulovat DNA – mohou v ní mazat, prohazovat nebo měnit nejen celé kusy genetických slov, ale dokonce už i jednotlivá písmena genetické abecedy. Je to samozřejmě nesmírně náročná práce, ale výsledky jsou v mnoha případech, kde už byl CRISPR použitý, velmi přesvědčivé.

A co ten sýr?

Trojice amerických vědců CRISPR upravila tak, že je nyní v podobě Mobile CRISPR schopný pátrat v mikroorganismech po antibiotických účincích – to znamená, že najde v dlouho známých mikroorganismech jejich utajené superschopnosti.

Vědci, kteří svůj výzkum zveřejnili v odborném časopise Nature Microbiology, už našli velmi zajímavé vlastnosti u jedné dobře známé bakterie, která se podílí na vzniku sýra. Že právě u takového dobře přečteného organismu najdou „kladivo na antibiotickou rezistenci“ vůbec nečekali.

Samozřejmě ještě není vůbec jasné, jestli se bude moci taková bakterie dát použít pro léčbu lidí, ale už nyní je jisté, že právě tímto směrem se bude vyvíjet další poznání – zkoumat pomocí nových technologií přirozený svět a hledat procesy, které fungují miliony let, ale byly příliš drobné nebo nenápadné na to, abychom si jich všimli. Text: MK