Stres! Globální pandemie zasáhla i vás

Stres a hormony

Základní strategii „útoč, nebo uteč“ zná na vlastní kůži každý z nás. Máme ji v krvi a nemůžeme se jí zbavit. Evoluce nás vyplavováním stresových hormonů vybavila, aby předkům z afrických plání zvýšila šance na přežití. Základní hormonální reakcí těla při vykolejení, tedy při vzniku stresové situace, je aktivace sympatoadrenálního systému s vyplavením adrenalinu a noradrenalinu a zvyšuje se aktivita systému CRH-ACTH-kortizol. Tato složitě napsaná věta znamená, že krev se hrne do důležitých částí těla – tedy ke svalům, které jsou pro útok/útěk nezbytně důležité. Vypínají se méně důležité tělesné funkce, aby zbylo více energie pro ty, které musí podávat nadlimitní výkon. Krev začne proudit rychleji a stahují se cévy, srdce buší jako o závod. To mimo jiné v praxi znamená rychlejší opotřebení srdce, tepen a cév.

Stres a cukr

„Při stresové reakci dochází také ke změnám metabolismu cukrů, které se liší u krátkodobého a chronického stresu. U krátkodobého je metabolismus zaměřen na mobilizaci energie, zvyšuje se hladina glukagonu, čímž dojde ke zvýšení hladiny glukózy v krvi. Ta je hlavním zdrojem energie pro mozek a svaly. Současně se zvyšuje krevní tlak a tepová frekvence, tím se zlepší průtok krve v potřebných orgánech, a energie je tak efektivněji dopravována k cílovým tkáním. Díky lepšímu průtoku krve mozkem se zlepšují kognitivní funkce. Opačné děje vyvolává dlouhodobý stres, při kterém dochází naopak ke zvýšení hladiny inzulínu. Jedinec dává přednost vysokokalorické dietě a nespotřebovaná energie se ukládá ve formě zásob,“ píší autoři publikace Stres a stresové hormony u savců. Občasný stres, vznikající ve chvíli, kdy musel náš prapředek zabít jeskynního medvěda, aby si zajistil skalní střechu nad hlavou, je extrémně nepoměrný k dennímu stresu, kterým jsme se dokázali obklopit. Od dopravní zácpy, kdy nás stresuje pozdní příchod do práce, přes diář přeplněný úkoly, jejichž termíny se hrozivě blíží, po partnerské neshody. K tomu všemu je nutno připočíst plíživý strach z reálných i neexistujících nebezpečí, jimiž nás zásobují politici i média. Je jen logické, že účinky z vyplavených stresových hormonů, které vlastně nemizí, musí mít na naše zdraví devastující účinky.

Onemocnění srdce a cév patří k nejčastějším onemocněním u nás a nadváha ohrožuje podle údajů Českého statistického úřadu 47 procent mužů a 33 procent žen. Nejde jen o výše zmíněnou obezitu a kardio onemocnění, ale i cukrovku, žaludeční vředy, psychickou nevyrovnanost, nespavost, deprese… Existuje dokonce i návyk na stres, což dobře znají vojáci speciálních jednotek, kteří mají problém vrátit se do civilního života, a své o tom vědí i vyznavači adrenalinových sportů či běžci dlouhých tratí. „Sportovní lékaři vědí, že běžci na dlouhé tratě pociťují euforii a naopak při nuceném přerušení tréninku (například pro úraz) pociťují rozladu, dysforii a mají sklon k depresi. Je to patrně tím, že při usilovném tréninku a závodění přivykli vyšším hladinám endogenních opioidů a po ´vysazení´ mají abstinenční příznak,“ píše MUDr. Vratislav Schreiber v materiálu Současný pohled na stres a endokrinní odpověď.

Co s tím?

Pro autora těchto řádků byla výborná lekce jeho známé, vědecké pracovnice, která měla pocit, že bez jejích 12hodinových směn ve výzkumném ústavu se svět, nebo alespoň výzkum, zastaví. Pak stačila chvíle nepozornosti na přechodu, nepozorný řidič… a svět, dokonce ani výzkum, se nezastavil. Po návratu z nemocnice už byly její priority někde jinde. Ubylo pracovního nasazení a s tím i stresorů. Manažerce Tamaře M. zase razantně ustoupila lupénka poté, co od ní odešel partner. „Zmizel stresor,“ okomentovala pro ni novou situaci.

Návod zní na první pohled jednoduše: nestresovat se. Je důležité uvědomit si priority, které jsou pro vás opravdu důležité a těm věnovat více pozornosti. Myslete na sebe a den, který vás čeká a rozplánujte si ho tak, aby v něm byl vždycky čas na odpočinek. Nepodléhejte panice – pokud vás opravdu neohrožuje jeskynní medvěd nebo nezodpovědný řidič, dýchejte při stresové situaci s rozmyslem. A to tak, aby výdech byl delší než nádech. Hrdě narovnejte záda, což spolu s pravidelným dýcháním podpoří činnost center majících na svědomí zklidnění stavu a snížení vnímání ohrožení. Dalším způsobem boje proti stresu je vědomé zklidnění mysli – meditace. Svůj nezanedbatelný význam mají koníčky – pokud jsou fyzického rázu, tím lépe. Tenis či túra uvolní od stresu přece jen lépe než šachy.

Samotné uvědomění si stresoru a aktivní hledání řešení pomáhá. Nejhorší je bezmoc, takže uchopte situaci do vlastních rukou, dostaňte ji pod kontrolu a začněte ji řešit. Tím jste udělali hned několik kroků ke zklidnění.

A hlavně myslete na to, že nejdůležitější člověk jste vy. Jste ten jediný člověk, u kterého máte zaručeno, že s vámi bude celý život – od narození po smrt. Tak proč ho trápit a… stresovat.

Text: Topi Pigula