Jsou lidé, kteří vydělávají víc peněz, opravdu šťastnější? Důkladná studie přinesla jasnou odpověď
Leonardu DiCapriovi bohatství ve filmu Velký Gatsby moc štěstí nepřineslo
Zdroj: Warner Bros.
Leonardu DiCapriovi bohatství ve filmu Velký Gatsby moc štěstí nepřineslo
Zdroj:
Warner Bros.
„Štěstí je krásná a přepychová věc, ale prachy si za něj nekoupíš,“ zpívá Richard Müller. Jaký je ale doopravdy vztah bohatství a životní spokojenosti?
Skutečně souvisí bohatství s životní spokojeností? Podle klasického kapitalistického pojetí rozhodně – individuální štěstí je důsledkem zodpovědného jedince, který množí své bohatství, čímž v důsledku prospívá celé komunitě. Ale je tomu skutečně tak, anebo je vhodnější hledat štěstí jinde než na dně peněženky? Nová studie nabízí nepřekvapivou, ale silnou odpověď.
Výzkum z roku 2018 dospěl k závěrům, které byly následně hojně citovány. Podle něj prožívané štěstí společně s množstvím vydělaných peněz skutečně roste, ovšem pouze do určitého bodu – v západní Evropě byla tato hranice určena na roční výdělek kolem 50 tisíc dolarů (což zhruba odpovídá 100 tisícům korun měsíčně). Vědci tehdy sesbírali data ze 164 zemí, a přestože se výsledky mezi jednotlivými regiony značně lišily, obvykle se podařilo najít hranici, za níž se už pociťovaná spokojenost nezvyšovala.
Tyto výsledky se rozhodl zreplikovat akademik Matthew Killingsworth, jenž je zároveň autorem mobilní aplikace na měření štěstí, z níž autoři pár let starého výzkumu získali data. Podle Killingswortha měl předchozí výzkum metodologické nedostatky, spočívající především v nutnosti vzpomenout si na prožívané štěstí v různých obdobích minulosti – je zřejmé, že paměť může být v takových chvílích nepříliš spolehlivým zdrojem dat.
Více peněz, více štěstí
Pro účely vlastního výzkumu tedy Killingsworth využil aktuálnější data ze své aplikace. Ta se totiž uživatelů několikrát během dne ptala, jak jsou momentálně šťastni, a uživatelé se též mohli rozepsat ohledně své celkové spokojenosti v současné době. Tímto způsobem vědec získal podklady od 33 tisíc pracujících Američanů a následně se dobral výsledků, které odpůrce vydělávání peněz příliš nepotěší.
Podle získaných dat se zdá, že prožívané štěstí i celková životní spokojenost neustále rostou s vyšším příjmem – a nezastavují se ani na různých dříve zmiňovaných hranicích. Prostě čím bohatší člověk je, tím spokojeněji se cítí.
Money does buy happiness. Common "wisdom" is that the impact of income on well-being flattens after $75,000. New work in @PNASNews by Matt Killingsworth debunks this wisdom. The income to happiness slope is just as steep after 80K as it is before 80K.https://t.co/yhwsDrVi2Apic.twitter.com/pyK5VibCfR
„Jednou z možností je, že lidé utrácejí peníze, aby snížili utrpení a zvýšili požitek, a že zbytné peníze jsou vůči těmto cílům vynakládány rozdílně v závislosti na příjmu jedince,“ napsal Killingsworth ve studii. To znamená, že bohatší lidé disponují většími prostředky, které mohou vynaložit na umenšení svých problémů a naopak zvýšení spokojenosti. To platí i pro jedince, již sice nedosahují závratné mzdy, přesto se pohybují v pásmu zajištěné střední třídy – i ti si na rozdíl od nižších socio-ekonomických vrstev mohou dovolit lepší péči (v jakémkoli slova smyslu), což jejich štěstí a spokojenost jednoznačně zvyšuje.
Přestože tedy nějaké množství peněž, od něhož už spokojenost neroste, pravděpodobně existuje, podle tohoto výzkumu se zřejmě nachází výrazně výše, než se v posledních letech uvažovalo. Je samozřejmě otázkou, nakolik jsou data získaná z jedné aplikace skutečně průkazná, jedná se však o další cenný střípek k poznání, zdali si lze za peníze „koupit“ štěstí. Nabízí se odpověď, že v naší společnosti tomu tak do značné míry je.
