Proč někteří muži dávají přednost sexu za peníze? Výzkum nabídl jednu hlavní odpověď

O prostituci se leckdy hovoří jako o nejstarším povolání a tento nadsazený příměr není daleko od pravdy. Provozování sexuálních služeb za peníze je zdokumentované ve většině civilizací napříč lidskou historií, zároveň se však stále jedná o komplikované téma napříč celým světem. Každá země přistupuje k legalizaci sexuality po svém, celosvětově spojujícím přístupem je však stigmatizace sexuálních pracovnic a jejich zákazníků.

Sluší se dodat, že prostitucí se neživí pouze ženy, nýbrž existují i mužští prostituti; i jejich zákazníky jsou však v drtivé většině muži, jelikož ženy vyhledávají služby placené společnosti velmi vzácně. Tým švédských psychologů pod vedením Charlotte Deogan se ve výzkumu z roku 2020 zamýšlel právě nad motivací mužů, kteří jsou ochotni překonat společenské stigma i třeba rozpad manželství jen proto, aby využili možnosti zaplatit za sex.

Nespokojení starší muži

Vzorek šesti tisíc švédských mužů ve věku od 16 do 84 let vyplnil dotazník zabývající se mnoha oblastmi zdraví či společenského chování. Zhruba desetina mužů potvrdila, že někdy v minulosti zaplatila za sex, což je v souladu se staršími výzkumy z jiných zemí (přestože obyvatelé států, které k prostituci zaujímají liberálnější postoje, obvykle těchto služeb využívají o něco více).

Zajímavým zjištěním bylo, že kontakt s prostitutkami vyhledávali především starší muži. Výzkum nepodal odpověď na otázku „proč“, i když několik variant se nabízí: Starší muži mají větší příjmy, zároveň pro ně ale může být složitější navazovat nové vztahy, dále se mladí muži zřejmě více obávají možné stigmatizace. První z těchto možných vysvětlení však částečně vyvrací další závěr, totiž že využívání sexuálních služeb s rostoucím příjmem neroste, ba naopak – za sex o něco častěji platí muži nacházející se na nižších socioekonomických úrovních; a to zřejmě z toho důvodu, že kvůli horší finanční situaci složitěji navazují kontakt s potenciálními partnerkami.

Hlavními důvody k placenému styku však byly nespokojenost s vlastním sexuálním životem, častá konzumace pornografických materiálů a vyhledávání partnerek (ať už na sex, nebo vztah) na internetu. První důvod se přitom ukázal jako nejdůležitější, ať už šlo o zadané či svobodné muže. Nespokojenost je jako klíčová motivace k vyhledávání sexuálních zážitků na hranici legality zmiňována i v dalších výzkumech.

In 2010, sociologist Catherine Hakim provoked the world with a new theory: In addition to the 3 personal assets (economic, cultural, & social capital), each individual has a fourth asset—erotic capital— value an individual/group accrues as a result of their sexual attractiveness. pic.twitter.com/JlihEsCx75

— Silver Kayondo (@SilverKayondo) February 6, 2019

Budoucnost prostituce

Britská socioložka Catherine Hakim dále popsala, že muži mají v průměru oproti ženám silnější sexuální chtíč – a to v každém věku. Tento rozdíl se navíc s přibývajícím věkem ještě umocňuje, jelikož mužům klesá libido pomaleji nežli ženám. Jedná se samozřejmě o extrémní zobecnění a u každého jedince se tyto potřeby v souladu s fyziologickým vývojem i životními zkušenosti projevují výrazně jinak; přesto takové trendy pomáhají pochopit třeba párové krize ve středním věku, kdy se zájem žen o sexuální aktivity může snižovat výrazně rychleji nežli u mužů.

Obě zmíněné výzkumnice, tedy Charlotte Deogan a Catherine Hakim, se na základě svých zjištění rozcházejí v přístupu k tématu prostituce. Deogan se přiklání k názoru, že prostituce umocňuje nerovnost mezi gendery a prevence některých sociálně patologických jevů napomůže tento nešvar omezit, z čehož bude těžit celá společnost. Hakim oproti tomu věří, že se prostituci nikdy vymýtit nepodaří a kriminalizace sexuálních pracovnic povede jen ke zhoršení jejich životních podmínek.

Zdroj: Psychology Today