Spíte málo? Riskujete depresi!

O poruchách spánku jsme už několikrát psali a podle všeho se článků na toto téma dočkáte i v budoucnu. Jedná se totiž o momentálně velmi diskutovanou záležitost. V dnešní hektické společnosti se kvalitní spánek stává čím dál vzácnějším jevem, s čímž je bohužel spojena i řada zdravotních obtíží. To popisuje také nový výzkum doktora Ivana Vargase, jenž se zaměřil na vliv nedostatku spánku na náladu a emoce. Může to znít banálně – prostě když jsme nevyspalí, býváme trochu protivní. Co je na tom potřeba zkoumat, že? Jenže důsledky mohou být výrazně dalekosáhlejší.

Spánkem ke štěstí

Vargas se svým týmem rozdělili 40 účastníků výzkumu do dvou skupin. Jedna musela být 28 hodin vzhůru, druhé byl dopřán kvalitní osmihodinový spánek. Obě skupiny byly následně testovány u počítače na to, jak rychle a adekvátně vyhodnotí výrazy v obličeji. Některé obličeje byly šťastné, jiné smutné a další neutrální. Takto se došlo ke zjištění, nakolik jsou vyspaní či unavení lidé schopni vyhodnotit emoce. A to určitě hůře – spánkově deprivovaní účastníci věnovali spokojeným obličejům výrazně menší pozornost nežli jejich vyspaní kolegové.

„Obecně máme tendenci si všímat pozitivních jevů v našem okolí. Soustředíme se na pozitivní podněty víc než na cokoli jiného. Teď však vidíme, že spánková deprivace toto zkreslení obrací.“ Vargas hovoří o zkreslení, které je pro naše běžné nastavení velmi podstatné; zaměřením na příjemné podněty dokážeme být uvolněnější, spokojenější a odolnější vůči psychickým poruchám. Úzkosti či deprese mohou částečně souviset i s větší citlivostí vůči negativním podnětům, i když takové nastavení k propuknutí deprese samozřejmě nestačí.

A navíc se ve studii ukázal i další zajímavý výsledek: účastníci, kteří měli v minulosti problémy se spánkem, dokázali aktuální spánkové deprivaci lépe čelit a podávali v testech lepší výsledky nežli ti, kteří se spánkem nikdy potíže neměli. Zdá se, že pokud člověk s těmito poruchami bojuje delší dobu, dokáže si vytvořit mechanismy, díky nimž zvládne s nevyspáním lépe bojovat.

Nedostatek pozitivního prožívání je klíč

Deprese občas bývá charakterizována jako přehnané prožívání smutku, pravda je však trochu jinde – spíše totiž souvisí s nedostatečným prožíváním pozitivních emocí a štěstí. Poruchy spánku pak mají výraznou souvislost s životní nespokojeností. V jiném výzkumu vykázali lidé trpící nespavostí třikrát častější sebevražedné myšlenky nežli ti, jejichž spánek byl v pořádku. Další výzkum, který aktuálně již delší dobu běží, zase naznačuje lepší výsledky v léčbě deprese u pacientů, kterým se podaří zkvalitnit spánek (nemluvě o těch, kteří se spánkem žádné problémy nemají).

Text: MS