Šimpanzice se rády zbavují dětí – aby se mohly oddávat orgiím

Biologové, kteří studovali v Ugandě divoce žijící šimpanze, pospali zajímavý mechanismus, díky němuž mohou samice rychleji odchovat svá mláďata a tedy následně jsou schopné být rychleji schopné dalšího páření.

Šimpanzi a lidé - jak moc jsme si podobní

Vědci z Univerzity v Torontu studovali 42 párů šimpanzů žijících v oblasti Ngogo v ugandském národním parku Kibale. Stejně jako u lidí se ukázalo, že chůva má u šimpanzů velmi intenzivní vliv – především na matku. Vědci výsledky své práce zveřejnili v odborném časopise Royal Society Open Science. Soustředili se na dva aspekty péče o mláďata: na primární a sekundární péči. Tedy nejen na krmení a nošení mláďat (primární) ale také na hraní si s nimi a čištění jejich srsti (sekundární).

Vliv tet

Vědci porovnávali, jaký vliv mělo, když matkám s péčí pomáhaly „tety“ – tedy jiné samice z tlupy. Ukázalo se, že mláďata, o něž se chůvy staraly častěji, se méně často kojily a také pily méně mléka. To znamená, že byly energeticky méně závislé na jednom zdroji potravy než mláďata, která byla vychovávána matkami spíše bez pomoci ostatních. Díky tomu tato mláďata rychleji dospějí a matky je budou moci přestat nosit – čímž se stávají pro samce opět sexuálně dostupnými.

Vědci přiznávají, že v jiných tlupách možná vše probíhá úplně jinak, záleží zřejmě intenzivně na podmínkách, v nichž šimpanzi žijí. Ukazují ale, že tento model je funkční a možný – a především, že výchova potomků u našich blízkých zvířecích příbuzných může mít celou řadu podob, aniž by to na mláďata mělo negativní dopad.

Bradavka zajistí emoční vyrovnanost

Zajímavé také je, že vědci během tohoto výzkumu zjistili, že řada samic nechává svá mláďata u prsu, i když už je nekojí. Mláďata tedy sají bradavku i několik týdnů až měsíců poté, co v ní již dávno není žádné mléko. Podle vědců je hlavní příčinou emocionální rovnováha – mláďata to zjevně uklidňuje.

Text: MK