Berlusconi miloval ženy, fotbal a peníze. Kontroverzně hájil Putina

Silvio Berlusconi, který 12. června 2023 zemřel ve věku 86 let, byl nejdéle sloužícím poválečným italským premiérem. Mediální magnát s odhadovaným majetkem ve výši několika miliard dolarů vedl italskou vládu po čtyři funkční období celkem devět let a 19 let zasedal v parlamentu. Sebevědomý selfmademan se slabostí pro ženy, fotbal a další krásy života, ztělesňoval vlastnosti, jež imponovaly jeho příznivcům. Současně byl ale kritizován svými odpůrci za populismus a životní styl a v posledních letech se musel zodpovídat z řady obvinění u soudů a byl i odsouzen.

Čtěte více: Zemřel Silvio Berlusconi. Bývalému italskému premiérovi bylo 86 let, bojoval s leukémií

Berlusconi se narodil 29. září 1936 v Miláně a vyrůstal ve středostavovské rodině. Po absolvování práv na Milánské univerzitě v roce 1961 se živil příležitostnými pracemi (vystupoval též jako zpěvák v nočním klubu) a postupně budoval své podnikatelské impérium. V roce 1978 založil společnost Fininvest a těžiště jeho zájmu se přesunulo směrem k médiím. V roce 1980 stál u zrodu první celostátní komerční televize Canale 5 a do svého konglomerátu postupně přidával další stanice a vydavatelství. Kromě médií Berlusconi provozoval také pojišťovací či bankovní firmy.

Kontroverzní premiér Berlusconi

Italským premiérem byl Berlusconi od května 1994 do ledna 1995, od června 2001 do května 2006 a od května 2008 do listopadu 2011. Řadu let byl šéfem pravicové strany Vzhůru Itálie (1994–2009, opět od roku 2013) a v letech 2009–2013 stál v čele strany Lid svobody, která na čas nahradila stranu Vzhůru Itálie. Berlusconi byl mužem s odhadovaným majetkem ve výši sedmi miliard dolarů. Kromě vlastnictví v mediálním impériu Fininvest byl majoritním akcionářem společnosti Mediaset a v letech 1986–2017 dokonce vlastnil italský fotbalový klub AC Milán.

Bývalý europoslanec figuroval v mnoha kontroverzních kauzách a za svou politickou kariéru absolvoval přes 20 soudů. V roce 2014 byl například pravomocně odsouzen ke čtyřem letům vězení za daňové úniky v jím vlastněné společnosti Mediaset. Berlusconi si vybral alternativní trest veřejně prospěšných prací v domově důchodců poblíž Milána, který mu vypršel v březnu 2015. Kvůli tomuto odsouzení za daňové úniky z roku 2013 nesměl Berlusconi šest let zastávat volené funkce ani kandidovat. Proto musel odejít v roce 2013 i ze Senátu. Po vypršení zákazu politické činnosti byl v roce 2019 zvolen do Evropského parlamentu.

Bunga-bunga

V únoru 2023 soud zprostil Berlusconiho obvinění, že podplácel svědky v případu sexuálních večírků známých jako bunga-bunga. V případu byly obviněny z křivého svědectví zhruba dvě desítky společnic, které podle obžaloby upravily své výpovědi ve prospěch bývalého premiéra. I je soud osvobodil. Proces se týkal sexuálních večírků, které Berlusconi v dobách, kdy byl premiérem, pořádal ve své luxusní vile nedaleko Milána. Berlusconi byl nepravomocně odsouzen v roce 2013 k sedmi letům vězení za zneužití pravomoci a organizaci prostituce dětí. V roce 2015 ho však nejvyšší soud pravomocně osvobodil. Případ přispěl k pádu Berlusconiho vlády v roce 2011.

Berlusconi patřil k nejkontroverznějším italským politikům za poslední desetiletí. V září 2015 kupříkladu překvapil evropské partnery tím, že zavítal na Krymský poloostrov, který anektovalo Rusko. Komentáře návštěvu hodnotily jako expremiérův symbolický výraz podpory dlouholetému příteli, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Kritiku sklízel Berlusconi i svým postojem k současné ruské invazi na Ukrajinu. Z jeho strany Vzhůru Itálie zaznívaly opatrné hlasy ohledně vojenské pomoci Ukrajině a Berlusconi nedávno řekl, že kdyby byl premiérem, neusiloval by o setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Mohlo by vás zajímat:  Ukrajinci zničili obávaný raketomet Solncepjok. Pro Rusy má cenu zlata, říká expert

V září 2022 vyvolal rozruch, když prohlásil, že Putin byl k válce dotlačen „ruským lidem, svou stranou a svými ministry“ a reagoval na výzvy proruských separatistů. Mimo jiné také řekl, že Putin chtěl vládu v Kyjevě nahradit „vládou slušných lidí“.

V roce 2022 Berlusconiho koalice pravicových stran požádala, aby kandidoval na prezidenta, což odmítl. Převzal však skrze svou firmu Media for Europe (MFE) kontrolu nad společností ProSiebenSat.1 Media, která je největší soukromou televizní skupinou v Německu. Druhým největším akcionářem německé společnosti je skupina PPF, vlastněná rodinou zemřelého Petra Kellnera.

Od začátku dubna 2023 Berlusconi převážně pobýval v nemocnici kvůli zánětu plic spojenému s leukémií.

Zdroj: ČTK / The Guardian / CNN