Rybíz skalní: v minulosti vzácná pochoutka, dnes nedostupný „rybíz“

Jedna ze vzácných map Krkonoš, Graupnerova mapa z roku 1765, obsahuje v legendě zmínku o sběru divokého rybízu. O jakou rostlinu jde?

Marmeláda z krkonošské divokého rybízu skalního (Ribes petraeum), by se dnes cenově mohla rovnat kaviáru. Ovšem jen teoreticky. Prakticky se k ní nedostanete, neb rostlina je extrémně vzácná a přírodovědci lokality s jejím výskytem buď tají, nebo chrání. Na druhou stranu se dají koupit semena v zahrádkářských prodejnách. Ovšem divoký původ „marmelády“ by ji posunul na dnes tolik vyhledávanou „bio“ úroveň.

Nejen v Krkonoších

Výskyt tohoto druhu v Krkonoších uvádí už roku 1601 známý jeleniogorský lékař Kašpar Schwenckfeld, jehož knihy přinášejí jedny z prvních zevrubných popisů krkonošské flóry. O 66 let později ji zmiňuje i Paul Johannes Praetorius, který proslul mimo jiné i třísvazkovým dílem Daemonologia Rubenzalii Silezii (Rýbrcoul je původní Krakonošovo jméno) a knihou Satyrus Etymologicus. Z hlediska ČR zaznamenali přírodovědci rybíz skalní nejen v Krkonoších, ale i na Králickém Sněžníku, Hrubém Jeseníku i v Moravském krasu. Více lokalit je na Slovensku a sbírat se dá i ve střední Itálii či v pyrenejských lokalitách. U nás je sběr vzhledem k jeho zařazení mezi kriticky ohrožené rostliny legálně nemožný. Jan Štursa v příspěvku Seznamy krkonošské květeny Krkonoš ho řadí mezi rostliny silně ohrožené. Ať tak či onak, marmelády se hned tak nedočkáme.

Slovo rybíz pochází z arabštiny

Nanofanerofyt je odborně až odporně znějící výraz označující rostliny s obnovovacími pupeny umístěnými ve výšce od 0,3 m do 2 m nad zemí. Běžná bylina do dvou metrů dosáhne málokdy, takže v případě nanofanerofytů jde zejména o keře. Narazit na dvoumetrový rybíz, tedy vyšší, než je většina Evropanů, musí být zážitek. Bez zajímavosti není ani etymologie názvu rybíz. Latinské pojmenování Ribes, kam patří rybíz i meruzalka, stejně jako slovenské ribezľa, pochází z perského a arabského názvu rebarbory ríbás, riwas. Tehdy, a mnohem méně často i dnes, se z ní získával vysoce ceněný léčivý sirup. Během středověku bylo slovo přeneseno na rybíz, protože se z něj vyráběla náhražka rebarborového sirupu.

Za sběr rybízu skalního dnes v Česku hrozí postih. To je špatná zpráva. Tou dobrou naopak je, že tento extrémně vzácný druh skutečně málokdo pozná, a když už, tak nezná přesné lokality výskytu. Jednu si dovolíme prozradit, protože vstup do ní je veřejnosti zapovězen. Jedná se o krkonošskou Schustlerovu zahrádku nesoucí jméno botanika, který jako první vznesl návrh na ochranu tohoto území formou národního parku.

Text: Topi Pigula

Vesmír

Můžeme zvrátit klimatické změny, hlásí vědci