Různé části lidského těla stárnou různě rychle. Které jsou skoro nesmrtelné?

Ať už jde o fyzickou sílu, schopnost reagovat nebo o zdravotní stav, čas neubíhá všem lidem stejně. Vědci z americké Dukeovy univerzity měřili rozdíly mezi věkem podle rodného listu a věkem biologickým u tisícovky dobrovolníků a jejich cílem bylo přispět k poodhalení roušky tajemství spočívající v dlouhověkosti a pokusit se zpomalit běh biologického času. Ten je rozdílný dokonce i u různých částí těla.

Čas neměří všem stejně. Některým lidem rok uběhne, aniž by za sebou zanechal nějaké stopy. Pro jiné se však jediný rok rovná rokům třem. A jestliže vědci z Dukeovy univerzity ve své studii zkoumali 1000 dobrovolníků, jimž bylo podle rodného listu osmatřicet let, jejich biologický věk se pohyboval od osmadvaceti do jednašedesáti. Že někteří lidé mají vrásky více než jiní, je vidět na první pohled. Proč se to tak děje a jaké z toho lze vyvodit závěry týkající se dlouhověkosti, zůstává dosud zčásti záhadou.

Různé části těla stárnou různě rychle

Vědci podrobili pokusné osoby 18 testům: od měření síly jedné paže po schopnost udržet rovnováhu na jedné noze, od testu inteligence po stav dásní, od kapacity plic po krevní a jaterní testy a stav srdce. Na základě těchto údajů vypočítávali biologický věk dobrovolníků a srovnávali jej s věkem podle rodného listu. Nalezli rozdíly dokonce třiadvaceti let.

Studie potvrdila, že stárnutí začíná od mládí a už před čtyřicítkou jsou jeho stopy patrné na celém těle. Ale jestliže čas uvnitř našeho těla neubíhá vždy stejně, je třeba nalézt nástroj schopný měřit odbíjení hodin v každém jedinci s co nejvyšší přesností. K tomu se dnes upírá snažení vědců.

"Jestliže chceme porozumět tomu, proč některé osoby vypadají starší, než je jejich skutečný věk, není to pouhá zvědavost. Umožní nám to proniknout do hlubokých biologických mechanismů stárnutí,"vysvětluje Claudio Franceschini z Boloňské univerzity a koordinátor evropského projektu Nu-Age o stravování a stárnutí. "Novými nástroji měříme prostorový tvar dvoušroubovice DNA, cukry, které se váží na některé proteiny v našem těle, produkty metabolismu, které končí v plazmě a moči, a dokonce i sekvence genomů trilionů bakterií, které v nás, zejména ve střevech, žijí," citoval jej italský deník La Repubblica.

"Nejenže někteří lidé stárnou rychleji než jiní. Mozeček je například nejmladší částí těla. Když jsme zkoumali 30 různých tkání šesti stoletých, zjistili jsme, že tato část mozku stárne pomalu. Biologické hodiny některého orgánu, například jater, zrychluje obezita. Infekce HIV podstatně zvyšuje věk mozku a krve, stejně jako Downův syndrom," vysvětlil Steve Horvath z Kalifornské univerzity.

Mezi další zjištění patří například to, že rakovinové buňky mají biologický věk o několik desítek let vyšší než zdravé tkáně. Prsa a kosti patří k "nejopotřebovanějším" orgánům, srdce mezi "nejčerstvější". Kmenové buňky, hojné u embryí v prvních fázích vývoje, jsou odolné vůči času, i když se nalézají v dospělém jedinci.

Dvojitá šroubovice DNA, která je východiskem objevu, může být dlouhá až pět centimetrů, a aby našla prostor uvnitř jádra buňky, je velmi komplikovaně stočena. V některých bodech tohoto "klubíčka" je několik molekul nazývaných "methylové skupiny". "Nikdo nezná důvod, ale úroveň methylace DNA může přesně označit biologický věk jedince," vysvětluje dále Francheschi.

ČTK