Ruská armáda řeší problém: čím nahradí legendární kalašnikova?!

Nejnovější informace o testování zbraní přinesl Dmitrij Semizorov, generální ředitel ruského závodu CNIITOČMAŠ (Centrální vědecko-výzkumný institut přesného strojírenství). Podle Semizorova prošly obě konstrukce počátečními testy a jsou připraveny na vojskové zkoušky.

Výzkumný institut CNIITOČMAŠ řeší pro ruskou armádu testování obou konstrukcí. Výrobcem AK-12 je Koncern Kalašnikov a AEK A-545 firma Děkťarev.

“V rámci programu byly vyvinuty dvě útočné pušky AK-12 a modernizovaná AEK,” uvedl Semizorov. “Obě zbraně prošly předběžnými testy a nyní potrvá roční operační vyhodnocení. Jakmile budou testy u konce, zákazník rozhodne, zda si pořídí jednu nebo obě zbraně do své výzbroje. Systém bude objednán do výzbroje až poté, co se vyřeší všechny otázky ohledně zbraní. Některé komponenty vstoupí do služby dříve, ale systém jako celek (celý zbraňový komplet – pozn. red.) si myslím, že vstoupí do služby za rok, rok a půl,” dodal Semizorov.

AEK A-545; větší foto, Foto: Vitalij V. Kuzmin; CC BY-SA 3.0

Samé trable...

Zatímco v případě A-545 nejsou známy žádné potíže, problémovou AK-12 stíhají od svého představení v roce 2012 technické problémy. AK-12 v minulosti již několikrát prošla “počátečními testy” a vždy “několikrát” již měla být zavedena do výzbroje.

Například v minulém roce Oleg Bočkarev, místopředseda ruské Vojensko-průmyslové komise, informoval o úspěšném dokončení testování obou typu zbraní. Ruská armáda měla přijmout hned čtyři konstrukce – AK-12 v ráži 5,45×39 mm, AK-103-4 v ráži 7,62×39 mm od Koncernu Kalašnikov a A-545 v ráži 5,45×39 mm, A-762 (AEK-973) v ráži 7,62×39 mm od firmy Děkťarev.

ak-12_2016, Foto: Sbbnsrwtwp; CC BY-SA 4.0

První menší sérii AK-12 ruští vojáci očekávali v roce 2015 a se sériovou výrobou se počítalo v letošním roce. Zavedení do výzbroje se však znovu, i přes předchozí proklamace a sliby, nejen odsouvá, ale opět není jisté, jakou zbraň ruská armáda dostane.

Připomeňme, že zbraně “Kalašnikov” jsou v Rusku legendární a doslova součástí ruské národní identity a historie. Je tedy politicky a společensky nepřijatelné, aby hlavní zbraní ruských vojáků byla jiná zbraň než “Kalašnikov”.

Útočná puška AK-12 je de facto nejnovější modifikací AK-74M. Obě zbraně spojuje řada společných dílů. Jednotková cena AK-12 je zhruba o 25 % větší než u AK-74M.

Stojí za zmínku, že podle ruského konsorcia Rostec se ve skladech ruské armády nachází zásoba AK-74M pro dalších 15 až 20 let.

AK-12 oproti předchůdci získala několik ergonomických vylepšení. Na AK-12 najdeme vypouštěč závěru, oboustranný palcem ovladatelný přepínač palby, montážní kolejnice nebo délkově nastavitelnou a sklopnou pažbu. Vojáci také ocení oproti AK-74M nižší zpětný ráz.

Naopak A-545 je mnohem více revolučnější konstrukcí. Na A-545 najdeme dva plynové kanály nad hlavní a dva písty, které se při výstřelu synchronizovaně pohybují v opačném směru. Výsledkem je vyšší stabilita zbraně, zvláště při střelbě dávkou, což se projevuje zlepšením pravděpodobnosti zásahu.

Zpětný ráz je asi o 10 až 15 % menší než u AK-12. Nevýhodou je naopak konstrukční složitost a cena. Mínusem je také o něco větší hmotnost (3,5 kg) oproti AK-12 (3,2 kg).

ARMÁDNÍ NOVINY