Realita jako zrcadlo: máte život ve svých rukou?

Člověk je mírou všech věcí. Zhruba tímto výrokem se proslavil Prótagorás, jeden z nejstarších řeckých sofistů a v tomto ohledu jakýsi názorový protipól Sokrata. Naše kultura si sokratovsko-platónské tradice velmi cení, a tak se na myšlenky sofistů, často relativizující možnost objektivního poznání a ovlivnění reality, díváme trochu skrze prsty. Ovšem z psychologického hlediska má tento výrok velmi zajímavé a důležité aplikace. Jak se to totiž s tou naší realitou vlastně má?

Subjektivnost reality?

Řečník a novinář Tony Fakhry nedávno napsal poutavý článek o tom, že vnější svět je pouze odrazem naší mysli. Zdánlivě absurdní myšlenka, ale zamysleme se nad ní: náš svět, všední realita každého z nás je rozhodně důsledkem našich minulých rozhodnutí; ohledně vzdělání, práce, vztahů, trávení času. Ovšem co když to, jak je naše životní prostředí organizované, do značné míry odráží mentální stav? Někdo má třeba příliš mnoho aktivit, a tak se pořádně nestíhá věnovat žádné z nich. Není možné, že takto nedůsledně přistupuje i ke svým mentálním obsahům? Že nedává dostatečný prostor každé myšlence a v jeho hlavě se v důsledku toho odehrává pěkný zmatek? Životní reálie pak mohou být jen zrcadlením takového rozpoložení.

Není potřeba zabíhat do přílišného ezoterična, vždyť na podobných principech staví i pozitivní psychologie. Ta razí přístup, že když budeme pozitivně nahlížet na své okolí i na sebe sama, tento náhled se projeví i v našich životech. Řada psychohygienických strategií je založena na tom, že když si člověk všímá (a ideálně rovnou zapisuje) ty dobré věci v životě, v důsledku se cítí šťastnější. A tak dále – realita prostě není jen objektivním pojmenováváním věcí, ale je z velké míry utvářena i naším pohledem na ně. Jenže co je na tom nakonec tak skvělého?

Máte to ve svých rukou

Hlavně ta kompetence! Pokud je svět částečně odrazem naší mysli, pak můžeme spoustu reálných problémů vyřešit „pouhou“ změnou myšlení. Vezměte si starý dobrý příklad s poloprázdnou, či poloplnou sklenicí. Uděláme si pořádek v hlavě a každodenní realita se v důsledku pročistí sama. A opět, není to tak šílené, jak se zprvu může zdát: Máte pocit, že vás řada lidí z okolí využívá? Problém není ani tak v nich jako spíše ve vás – že jim to dovolíte. Zaměřte se na to, proč si sami sebe nevážíte natolik, abyste se jim postavili. Takové uvědomění může proměnit vaše chování do takové míry, že k otevřené konfrontaci třeba ani nedojde, ale dotyční přitom pochopí, že si s vámi už nemají zahrávat.

Samozřejmě, že takovýto přístup nevyřeší všechno. Pokud nemáte střechu nad hlavou či čelíte podobným život ohrožujícím situacím, změna náhledu na problémy rozhodně nebude všespásná. Ovšem v případě každodenních starostí, jimiž se naprostá většina z nás tak často užírá, může tato strategie posloužit jako nový a neotřelý pohled na problémy, díky němuž si uvědomíme i to, co běžně přehlížíme. Jsme totiž dospělé, kompetentní bytosti a máme široké spektrum možností, jak se svými životy naložit. Tak proč jich nevyužít?

Text: MS