Proč usínáme, když se nudíme?
V některých chvílích je to velmi nevhodné, ale přesto se nám stane, že prostě začneme usínat. Obvykle to souvisí s tím, že se nudíme. Jenže jak to přesně funguje?
Tenhle fenomén není třeba zdlouhavě představovat, stává se to totiž snad každému z nás. Když o něco jevíme zájem, jsme plni energie a vydrželi bychom zábavnému podnětu věnovat pozornost celou věčnost. Jenže jakmile nás něco nebaví, pozornost se velmi rychle ztrácí a často dokonce usínáme; což obzvlášť ve škole či v práci vede k řadě trapných situací. Považujeme to za zcela normální, ovšem víte, co se v takovou chvíli odehrává v mozku?
Propojení nudy a spánku
Nejspíš ne, jelikož donedávna to bylo vlastně tajemství. Skupina čínských a japonských vědců zaštítěných University of Tsukuba zjistila, že ústřední roli hraje část mozku zvaná nucleus accumbens. Pro ni nemáme hezký český název, jedná se však o shluk neuronů v oblasti koncového mozku. Tato část je spojena s motivací, potěšením a nyní se zjistilo, že zasahuje i do regulace spánku. A to takovým způsobem, že občas usínáme bez ohledu na to, jak vydatný spánek jsme si dopřáli v noci. Takže veškerá únava během dne nemusí souviset s prostým nevyspáním, nýbrž i s tím, že k provádění dané činnosti nejsme dostatečně motivovaní.
Pomocí složitých technologií se podařilo na dálku ovládat tuto oblast u myší. A právě samotný nucleus accumbens má zjevně velmi dobrou schopnost navozovat spánkové stavy, které vlnovou strukturou odpovídají pomalým vlnám přirozeného hlubokého spánku. V centru dění je pak pravděpodobně adenozin, známý somnogen (látka vyvolávající spánek), jehož receptory se v hojné míře nacházejí právě v nucleu accumbens.
Kofein a další stimulanty
To nám mimochodem zodpovídá ještě jinou otázku – právě na bázi blokování receptorů adenozinu totiž funguje kofein, nejužívanější psychostimulant na světě. Když jsou receptory blokované, adenozin nemůže působit, a tudíž jsme bdělí; takto alespoň působí kofein na většinu z nás. Ale měli bychom se dokázat obejít i bez něj – stejně (či někdy ještě lépe) může zabrat, když trochu protáhneme tělo a projdeme se po místnosti; důležitý je i pravidelný přísun vody během dne, a dokonce vydatně pomáhá i sluneční svit.
Zmíněné zjištění může pomoci především v léčbě nespavosti, jelikož pokud se tyto výsledky prokážou v dalších výzkumech, máme k dispozici další cestu k chemickému, leč přece jen relativně bezpečnému působení na mozek. Což může být pro mnoho z nás (především starších lidí) velmi dobrá zpráva! A ostatní, kteří z nevhodného usínání žádnou radost nemají, si alespoň mohou uvědomit, že když věnují čas opravdu nezábavným činnostem, ani sebelepší spánek jim nepomůže…
Text: MS