Proč mají studenti špatné známky? Vědci objevili nečekaný faktor
Škola nemusí mít magnetickou tabuli Zdroj: pixabay.com
Za slabými studijními výsledky nemusí být jen lenost nebo malé úsilí.
Vědci studující výsledky studentů hledali nějaký vnější faktor, který by popsal, proč dostávají děti špatné známky. A zjistili, že tato příčina existuje – a má až nečekaně silný dopad.
Sovy, sýkorky, skřivani
Jednalo se o obrovskou studii, která popisovala chování asi 15 000 studentů na amerických univerzitách. Výsledek? „Je na čase, abychom začali vážně přemýšlet o tom, že by se vyučování mělo přizpůsobit přirozeným biologickým rytmům studentů.“
Jak taková studie probíhá? Vědci nejprve rozdělili studenty na tři skupiny, podle jejích denních aktivit. Klasicky na sovy a skřivany, kdy sovy jsou studenti, kteří žijí dlouho do noci a skřivani jsou zase ti, kteří vstávají brzy ráno. Třetí skupinou jsou sýkorky, tedy studenti, kteří žijí hlavně během dne a nepatří k žádnému extrému.
Jedná se o přirozenou tendenci člověka, takzvané cirkadiánní rytmy. Vědci zjistili, že pokud bylo vyučování rozhozené s přirozeným rytmem studenta, byly jeho výsledky výrazně horší. To znamená, že pro sovy jsou velmi nevhodné ranní lekce, zatímco skřivani mají problém s těmi večerními. Podle vědců byly výsledky ovlivněné těmito rytmy až nečekaně moc; a nejhorší je, že studenti s tím vlastně nemohou nic moc udělat.
Biologické hodiny a studenti
Vědci přirovnávají nesoustředěnost studentů k jet-lagu, tedy únavě způsobené letem v letadle přes časová pásma. Podle Benjamina Smarra, který výzkum vedl, touto formou „sociálního jet-lagu“ trpí většina studentů, které zkoumali – a protože šlo o studii reprezentativní, zřejmě se to týká vlastně všech amerických studentů.
Autoři ale také našli několik pozitiv: například se v práci ukázalo, že někteří studenti jsou do jisté míry schopní své biologické rytmy ovlivňovat. Zdá se, že cílevědomý tlak na změnu životních postojů může rytmy ovlivnit – a právě studenti, kteří to dokážou, mívají ty nejlepší výsledky.
Časné vstávání nesvědčí organismu Zdroj: istock.com
Jsme závislí na cyklech
Za výzkum cirkadiánních rytmů dostal předloni japonský tým dokonce i Nobelovu cenu za medicínu. Až donedávna se tato oblast biologie nesmyslně podceňovala, ale nejnovější výzkumy jasně ukazují, že tyto rytmické zákony fungují nejen v rámci lidského mozku a mysli, ale i na úrovni těch nejdrobnějších částí lidského těla, tedy například v jednotlivých orgánech a buňkách.
Stále více se nacházejí důkazy, že právě nerovnováha nebo narušení těchto přirozených procesů v lidském těle jsou hlavními příčinami toho, proč dochází v lidském organismu k poruchám imunity nebo autoimunním reakcím, které mohou vést k tak závažným problémům, jako je například vznik rakoviny.
Text: MK