Proč mají studenti špatné známky? Vědci objevili nečekaný faktor
Za slabými studijními výsledky nemusí být jen lenost nebo malé úsilí.
Vědci studující výsledky studentů hledali nějaký vnější faktor, který by popsal, proč dostávají děti špatné známky. A zjistili, že tato příčina existuje – a má až nečekaně silný dopad.
Sovy, sýkorky, skřivani
Jednalo se o obrovskou studii, která popisovala chování asi 15 000 studentů na amerických univerzitách. Výsledek? „Je na čase, abychom začali vážně přemýšlet o tom, že by se vyučování mělo přizpůsobit přirozeným biologickým rytmům studentů.“
Jak taková studie probíhá? Vědci nejprve rozdělili studenty na tři skupiny, podle jejích denních aktivit. Klasicky na sovy a skřivany, kdy sovy jsou studenti, kteří žijí dlouho do noci a skřivani jsou zase ti, kteří vstávají brzy ráno. Třetí skupinou jsou sýkorky, tedy studenti, kteří žijí hlavně během dne a nepatří k žádnému extrému.
Jedná se o přirozenou tendenci člověka, takzvané cirkadiánní rytmy. Vědci zjistili, že pokud bylo vyučování rozhozené s přirozeným rytmem studenta, byly jeho výsledky výrazně horší. To znamená, že pro sovy jsou velmi nevhodné ranní lekce, zatímco skřivani mají problém s těmi večerními. Podle vědců byly výsledky ovlivněné těmito rytmy až nečekaně moc; a nejhorší je, že studenti s tím vlastně nemohou nic moc udělat.
Biologické hodiny a studenti
Vědci přirovnávají nesoustředěnost studentů k jet-lagu, tedy únavě způsobené letem v letadle přes časová pásma. Podle Benjamina Smarra, který výzkum vedl, touto formou „sociálního jet-lagu“ trpí většina studentů, které zkoumali – a protože šlo o studii reprezentativní, zřejmě se to týká vlastně všech amerických studentů.
Autoři ale také našli několik pozitiv: například se v práci ukázalo, že někteří studenti jsou do jisté míry schopní své biologické rytmy ovlivňovat. Zdá se, že cílevědomý tlak na změnu životních postojů může rytmy ovlivnit – a právě studenti, kteří to dokážou, mívají ty nejlepší výsledky.
Časné vstávání nesvědčí organismu Zdroj: istock.com
Jsme závislí na cyklech
Za výzkum cirkadiánních rytmů dostal předloni japonský tým dokonce i Nobelovu cenu za medicínu. Až donedávna se tato oblast biologie nesmyslně podceňovala, ale nejnovější výzkumy jasně ukazují, že tyto rytmické zákony fungují nejen v rámci lidského mozku a mysli, ale i na úrovni těch nejdrobnějších částí lidského těla, tedy například v jednotlivých orgánech a buňkách.
Stále více se nacházejí důkazy, že právě nerovnováha nebo narušení těchto přirozených procesů v lidském těle jsou hlavními příčinami toho, proč dochází v lidském organismu k poruchám imunity nebo autoimunním reakcím, které mohou vést k tak závažným problémům, jako je například vznik rakoviny.
Text: MK