Příští rok letí NASA ke Slunci. Na co se ho chce zeptat?

V roce 2018 NASA plánuje vyslat sondu Solar Probe Plus ke Slunci. Planeta Země je od této životadárné hvězdy vzdálena zhruba 149 milionů kilometrů, přičemž cílem této mise je přiblížit se ke Slunci na vzdálenost pouhých 6 milionů kilometrů. „Letět ke Slunci bude naším prvním úkolem,“ prozradil Eric Christian, výzkumný pracovník v Goddard Space Flight Center v Marylandu. „Sice se nemůžeme dostat na samotný povrch Slunce, ale můžeme se přiblížit natolik, abychom dostali odpověď na tři důležité otázky,“ doplnil.

Fyzikální zákony na Slunci neplatí

Mise si klade za cíl zjistit, proč není povrch Slunce zvaný fotosféra tak horký jako sluneční atmosféra přezdívaná koróna. Zatímco povrch hvězdy vykazuje teplotu 5500 °C, atmosféra nad ním, vzdálená necelých 6 kilometrů, hlásí teplotu až 2 miliony °C. „Člověk si myslí, že čím dál je vzdálen od tepelného zdroje, tím by měla být teplota chladnější,“ řekl Christian. V případě Slunce to ale zjevně neplatí. Dále chtějí vědci osvětlit rychlost částic slunečních větrů, která byla vypočítána na hodnotu 450 km/s. „Slunce fouká proud nabitých částic ve všech směrech. My ale nerozumíme tomu, jak získává akceleraci,“ uvedl výzkumný pracovník. Posledním, neméně důležitým úkolem mise bude zjistit, proč Slunce občas vyzařuje vysokoenergetické částice, tzv. sluneční energetické částice, které představují velké nebezpečí pro nechráněné astronauty a kosmické lodi. Odborníci se sice snažili přijít těmto záhadám na kloub ze Země, ale nikdy jim to nedovolila velká vzdálenost. „Potíž je v tom, že jsme 93 milionů mil daleko,“ doplnil Eric Christian.

Během mise čeká na vědce celá řada problémů. Mezi nejzásadnější patří vcelku nepřekvapivě obrovské teplo. Tepelnou hrozbu chtějí vědci z NASA eliminovat pomocí 11,4 centimetrů tlustého štítu z karbon kompozitu, který je navržen tak, aby byla sonda Solar Probe Plus schopna odolávat extrémním teplotám mimo kosmickou loď. Sonda bude kromě toho opatřena specifickými tepelnými trubicemi vyzařujícími teplo, tudíž nelze během mise používat nástroje náchylné na vyšší teploty. I když první sonda s posádkou nepočítá, odborníci nevylučují, že v případě získání dostatečného množství finančních zdrojů a času by mohli časem vyvíjet kosmické lodi, které by byly schopny také astronauty bezpečně dopravit poblíž Slunce. Pokud NASA mise dopadne dobře, Solar Probe Plus se zařadí mezi lidský objekt nejblíže se pohybující u Slunce. Prvenství držela kosmická loď Helios 1, jejíž mise začala v prosinci roku 1974, během níž se pohybovala ve vzdálenosti 47 milionů kilometrů od této hvězdy. O celé 3 miliony kilometrů blíž se pak dostala její nástupkyně Helios 2 v roce 1976.

Obr jménem Slunce

Slunce patří mezi velké hvězdy. Její průměr je 1,4 milionů kilometrů. Jen pro představu – v případě, že by bylo Slunce dutá koule, do jejího prostoru by se planeta Země vešla klidně milionkrát. Slunce ovšem není duté; je plné spalujících se horkých plynů. Hluboko v jádru Slunce dochází vlivem jaderné fúze k reakci, která přeměňuje vodík na helium generující obrovskou energii. Povrch Slunce je rozdělen do tří oblastí: fotosféra, chromosféra a sluneční koróna. Fotosféra je viditelný povrch Slunce a nejnižší vrstva atmosféry. Těsně nad ní je chromosféra a koróna, které vyzařují světlo viditelné během zatmění, kdy Měsíc prochází mezi Zemí a Sluncem. Stejně jako mnoho jiných energetických zdrojů, ani sluneční energie není věčná. Neklidného spaní se ale obávat nemusíte, protože bude činné více než 5 miliard let. Na sklonku svého života se asi stonásobně zvětší, spolkne naši Zemi a jiné planety, až se nakonec za několik dalších miliard let úplně zhroutí do bílého trpaslíka.

Text: Petr Smejkal