Při rozhodování vám pomůžou cizí jazyky! Jak?

V běžném životě se musíme rozhodovat bolestivě často. Už jen během rána je před námi řada rozhodnutí – co si vzít na sebe, co posnídat, co před odchodem do práce stihnout… Nezdá se to, ale každé takové rozhodování, přestože se týká zanedbatelné drobnosti, nás skutečně vvyčerpává. A to se stále bavíme o všedních banalitách, avšak v případě morálních dilemat je situace ještě náročnější. Nyní se však objevil zajímavý výzkum, který může neotřelým způsobem pomoci nám všem.

Náročné rozhodování

Skupina vědců z Chicagské univerzity použila upravenou verzi takzvaného tramvajového dilematu. Jedná se o myšlenkový experiment, morální dilema, které zkoumá etické přístupy lidí k řešení problémů. Situace stojí tak, že nezastavitelná tramvaj jede po kolejích, na nichž je přivázáno pět lidí. Ti zemřou, pokud člověk nezatáhne za výhybku a tramvaj neodkloní na druhou kolej, na níž je však přivázán jeden člověk. Dilema tedy spočívá v tom, jestli neudělat nic a sledovat smrt pěti osob, nebo aktivně zasáhnout a vlastně zabít jiného člověka za cenu záchrany pěti jiných. Dobrá či špatná řešení tu nejsou, přesto asi budete souhlasit, že není lehké se rozhodnout. Toto dilema bylo už mnohokrát zkoumáno filozofy, nyní tedy upravenou variantu využil i aktuální výzkum, v němž nebyla výhybka, nýbrž účastník musel hypotetického člověka vlastnoručně shodit pod rozjetý vlak, aby tak zabránil smrti pěti dalších.

„Zjistili jsme, že pokud je problém prezentován v cizím jazyce, lidé nemají o nic vyšší zájem na dosažení vyššího dobra, ale spíše mají menší averzi vůči porušování tabu, která do rozhodovacího procesu vstupují,“ řekl Sayuri Hayakawa, doktorand psychologie a vedoucí výzkumu. Co se tím myslí? Argumentem, který se v každé debatě o tomto myšlenkovém experimentu používá, je utilitarismus, tedy snaha o všeobecné dobro. Čistě matematicky je smrt jednoho člověka menším zlem než smrt pěti, a tak by se člověk „měl“ zachovat v rámci obecného zájmu a udělat vše pro to, aby tramvaj odklonil. Tak alespoň uvažují utilitaristé, příznivci racionálního, ačkoli poněkud chladného filozofického směru. A právě takto většina lidí uvažuje, když jim je zmíněný problém prezentován v cizím jazyce.

Použitelné cizí jazyky

Pokud hovoříme jazykem, který není naším mateřským, musíme se více soustředit na porozumění, více zapojujeme racionální způsoby myšlení a upozaďujeme emoce. Ty máme spjaté se spoustou výroků a intonačními prvky v našem mateřském jazyce, ovšem u toho cizího se trochu ztrácejí. Proto dokážeme být v cizím jazyce výrazně rozumnější a méně emocionální. A nejde jen o samotnou koncentraci, ale cizí jazyky se obvykle učíme ve škole, v prostředí mnohem méně emočně výrazném než je primární rodina – nejčastější místo, kde jsme od útlého dětství vystaveni jazyku mateřskému. Dává to smysl, že?

Teď bude potřeba zjistit, zdali tyto laboratorní výzkumy platí i v reálném životě. Nabízí se však praktický předpoklad, že pokud se o něčem chceme rozhodovat bez emocí, racionálně, se srovnáním všech pro a proti, může být výhodné problém sestavit v cizím jazyce. Ostatně, není nic snazšího, než si něco takového vyzkoušet na vlastní kůži – rozhodujete se o nějakém komplexním problému? Pokud máte dojem, že do vašich myšlenek až příliš vstupují emoce (což občas ale nemusí být na škodu), využijte znalosti nějakého cizího jazyka a uvidíte, co se stane!

Text: MS