Přelom léta na ZOOMu bude plný dokumentárních skvostů

Premiérové tematické bloky můžete sledovat vždy v pondělí až neděli v čase 18.00–20.00 a 20.00–22.00.

28. 7. 19.00 – Bércoun: Africký duch lesa

Jsou málo známí a ještě méně k vidění. Proto bércouni překvapují i samotné zoology. Mají nohy jako párátka, dlouhý čenich a zadeček ozdobený chloupky zlaté barvy. Není divu, že se tato neobvyklá plachá zvířata stala maskotem překrásného keňského Národního parku Arabuko. Příjmy, které díky nim pramení z turismu, dokonce pomáhají financovat vzdělávání místních dětí. Bércoun opravdu dostál své pověsti afrického ducha lesa.

29. 7. 20.00 – Po stopách barbarů (Temný věk začíná)

Richard Rudgley se vydává po stopách barbarů temného věku, jejichž jméno bylo celých 1500 let synonymem slepé brutality: Hunů, Vandalů a Gothů. Pátrání vede napříč Evropou od studených vod Skandinávie až do srdce Velké maďarské nížiny. Richard odhaluje tajemství zapomenutých impérií a mohutných mocenských střetů, kdy se přes Rýn valily do Říma hordy imigrantů, asijští nájezdníci pokořili Alpy a vojska afrických Berberů pronikla hluboko do Španělska. Učebnice nám tvrdí, že barbarské kmeny nevytvořily nic, co by stálo za zmínku. Ale tento film dokazuje, že jejich tvrzení má k pravdě daleko. Takzvaní barbaři položili základy mapy moderní Evropy, často šlo o tolerantní lidi s rozhledem, kteří bojovali za vysoké demokratické hodnoty, a že jejich odkaz v nás přežívá dodnes.

29. 7. 21.00 – František Josef a 1. světová válka

Po úspěšném atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda 28. června 1914 v Sarajevu podepsal císař František Josef vyhlášení války Srbsku. Čtyřiaosmdesátiletý monarcha popletený špatnými radami vojenských a politických představitelů Rakousko-Uherska tím nevědomky vyvolal apokalypsu. Ofenzíva se měla původně odehrávat na izolovaném místě a zabrat krátkou dobu. Místo toho přerostla v jeden z nejrozsáhlejších vojenských konfliktů v lidských dějinách a vyžádala si obrovské ztráty na životech. Dokument zachycuje první tři roky první světové války v období mezi lety 1914 do smrti Františka Josefa, mimo jiné také manžela císařovny Sissi, v listopadu 1916. Analyzuje pozadí událostí, motivy a mechanismy mezi Germány a Slovany.

30. 7. 19.00 – Zločinecká impéria (Gang Crips)

Producent a scénárista Kurt Sutter, který po kriminálce Policejní odznak bodoval se seriálem z drsného světa motorkářů Zákon gangu, připravil šestidílnou dokumentární minisérii o amerických psancích. Epizody se postupně zaměřují na různá specifická prostředí, ve kterých žijí američtí štvanci, zločinci a vyvrhelové. Na programu je jeden z nejnásilnějších a nejobávanějších gangů Crips, italští a irští mafiáni, latinskoameričtí gangsteři nebo árijské bratrstvo. Motorkáři mimo zákon samozřejmě taky nemůžou chybět. Sutter si založil kariéru na psaní o fiktivních antihrdinech. Aby mohl stvořit zajímavé a uvěřitelné postavy, musel se před tím ponořit do prostředí jejich skutečných předloh a strávit spoustu času s různými individui na obou stranách zákona. Každý díl nabízí rozhovory se zúčastněnými a bývalými členy zločineckých organizací. Minisérie Zločinecká impéria je jedinečná, protože zachycuje vnitřní perspektivy (anti)hrdinů.

30. 7. 20.00 – Štíři: Smrt má osm nohou

Ať už se objeví kdekoliv, jedno je vždy více než jisté: jsou to fotogenická stvoření disponující smrtícím jedem. Někteří z nich dokonce patří k nejjedovatějším zvířatům na Zemi. Na naší planetě už žijí 400 milionů let. Za tu dobu dobyli všechny kontinenty, usadili se v nejrůznějších prostředích včetně suchých oblastí i teplých vlhkých deštných pralesů. Řeč je o škorpionech, kterých po celém světě existuje okolo 1500 druhů. Jediné píchnutí jejich ostrého žihadla stačí ke skolení hmyzu, savců nebo dokonce člověka. Snímek sleduje stopy tajuplných stvoření na osmi nohách. V pouštích nebo pralesech škorpioni žijí, loví a čas od času se sami stanou obětí jiných predátorů. Vizuálně oslňující film ukazuje, jak dokonale se nejstarší žijící zvířecí druh během 400 milionů let přizpůsobil podmínkám na naší planetě a je plný extrémních detailních záběrů.

30. 7. 21.00 – Les obřích eukalyptů

Akční dobrodružný dokumentární film vypráví o hledání a následném zlézání obrů, kteří patří k největším na naší planetě. Guy Grieve vyrazil do Austrálie, aby se tam setkal se dvěma místními nadšenci a ochránci přírody. Čeká je výprava hustým, hady zamořeným eukalyptovým pralesem, který byl už před sto lety oplocen a uzavřen veřejnosti. Lepší místo na extrémní zlézání vysokých stromů, jež se stalo jedním z posledních sportovních trendů, byste těžko hledali. „Oběti“ trojice dobrodruhů dorůstají až stometrových výšek. Guy Grieve během svého dobrodružství jí a spí v korunách stromů a když se snaží vypořádat se zrádnými podmínkami v izolovaném terénu, vlastní schopnosti přežití posune doslova na nejvyšší úroveň. Tohle je výzva jako žádná jiná!

30. 7. 21.30 – Příchod jara

Slunce svítí, dny jsou stále delší a pomalu, ale jistě ustupuje vláda zimy. Začínají kvést první rostliny a stromy vystrkují první zelené lístky. Rodí se první zvířecí miminka – selata divokého prasete, liščata nebo srnečci. Mláďata vyvádí také ptáci – sova, datel či sýc. Filmaři Svenja a Ralph Schiekeovi natočili nejatraktivnější film o jaru od Severního moře až po pohoří Harz. Nechte se probouzet a žasnout nad krásami blízké přírody.

31. 7. 19.00 – Curiosity na Marsu

Ambiciózní plány na vytvoření nové sondy Curiosity, která právě teď zkoumá Mars, znamenaly velké množství technických obtíží. Zdržení zdvojnásobilo rozpočet a posunulo datum startu z roku 2009 na rok 2011. Producent tohoto dokumentárního filmu Mark Davis strávil několik let s inženýry a vědci z NASA. Díky tomu se mu podařilo zachytit dramatický mix zoufalství, úzkostí, pýchy a euforie, který se odehrál během dlouhého zápasu dostat Curiosity na startovací plochu a vyslat na Mars.

2. 8. 18.00 a 18.30 – Zapomenutí bohové (Inkové; Keltové)

Existuje Bůh? Na tuto věčnou otázku odpověděly všechny starověké civilizace. Nespokojily se přitom s jediným bohem, uvěřily, že jich jsou stovky. Přivedly je na svět a jejich podobizny zvěčnily ve dřevě, kameni nebo pomocí barvy. A aby měli bohové kde bydlet, dostali úctyhodné svatostánky. Takže co se s nimi nakonec stalo? Je možné, že i ta nejrozšířenější a nejmocnější víra nakonec zanikne? Jsou tato kdysi svatá místa zároveň posledními místy odpočinku dávno ztracených náboženství? A jak je možné, že ti, co tak dlouho věřili v existenci tolika božstev, je nakonec vyměnili za jediného Boha?

2. 8. 19.00 – Středověké zvířecí mýty

Středověk byla doba mýtů, magie a pověr. Přestože byli lidé s přírodou pevně spojeni, byli přesvědčeni, že se zlí duchové převtělují v pozemské tvory. Pověry se šířily díky nevědomosti. O zvířatech si lidé četli v bestiářích a posuzovali je podle vzhledu a chování. Věřili, že rostliny a zvířata mají nadpřirozené schopnosti. Největší evropský brouk roháč přinášel kvůli svým mohutným čelistem smrt. Jeho hlava byla talismanem prakticky proti všemu. Stejně tak varoval před smrtí lišaj smrtihlav. Největší strach ve středověku naháněl lidem mlok skvrnitý. Říkalo se o něm, že přináší smrt a je nadán silami zla. Mléčně zbarvený sliz z jeho těla měl údajně sílu rozpustit lidský vlas, když mlok prošel kolem ovoce, stal se z něj jed. Mlok prý také dokázal zažehnout oheň a jeho ledové tělo zase plameny uhasit. Když člověk mloka požil, nastala u něho smrt umrznutím. Proto se ve středověku mlok vyskytoval v příbězích o vraždách. V něčem měli lidé ve středověku pravdu. Mlok skvrnitý je skutečně jedovatý, jeho pokožka vylučuje toxiny, ale pro člověka není nebezpečný. O tom dobře věděly středověké čarodějnice, které připravovaly na zakázku nejrůznější odvary, prostřednictvím kterých měl být někdo otráven. V lese lze najít hodně surovin k namíchání smrtícího koktejlu, například muchomůrka zelená, mandragora, durman a blín.

2. 8. 21.00 a 21.30 – Přírodní mikrosvěty (Galapágy; Serengeti)

Fascinující dokumentární seriál Přírodní mikrosvěty skládá kousek po kousku puzzle naší planety. Staňte se svědky toho, jak se přitom Země začne měnit přímo před vašima očima. Země je skládankou světů uvnitř dalších světů, přičemž každý z nich tvoří soběstačný ekosystém plný života. Tyto mikrosvěty jsou životně závislé na komplikované síti vzájemných vztahů a přírodních procesů, díky kterým jsou všechny do jednoho naprostými unikáty. Senzační seriál Přírodní mikrosvěty vás zavede do nejrůznějších koutů po celém světě od ostrovů Galapágy, přes traviny Serengeti, Severní Polární kruh, amazonské deštné pralesy nebo pouštní krajinu australského Rudého středu. Na každém z těchto míst objevíte klíč k tajemství života na naší planetě. Zároveň se dozvíte, co by se s těmito ekosystémy mohlo stát – a ovlivnit podobu celé Země, když někdo zasáhne do jejich křehké rovnováhy.

3. 8. 19.00 – Bordelopolis: Města v odpadcích (Londýn)

Další řádka měst v odpadcích nás zavede do těch nejzajímavějších měst – Londýna, New Yorku, Paříže, Říma či Káhiry. Pod ulicemi každého velkého nebo většího města leží temné a ošklivé tajemství: odpadky. Dokumentární seriál odhaluje, že některé z největších světových metropolí byly vystavěny na vrcholcích páchnoucích hromad odpadků. Filmaři se noří hluboko do minulosti – i pod nic netušící ulice, aby prozkoumali, jak se s odpadem zacházelo v dobách minulých. Jak města musela kvůli skládkám přistoupit na rozsáhlé urbanistické nebo architektonické změny. Nebo dokonce jak odpad popohnal pokroky ve vědě a medicíně.