PŘELOM: Imunitní léčba rakoviny zachránila přes 90% smrtelně nemocných pacientů!
Klinické testy nové metody ukazují své klady i zápory.
Poslední dobou stále populárnější léčba rakoviny pomocí posílení imunitního systému má na kontě další klinický test. Vedoucí pokusu Stanley Riddell z Fred Hutchinson Cancer Research Centre ze Seattlu shrnul, že víc jak 90% pacientů klinických testů dosáhlo kompletního ústupu rakoviny a buňky leukémie u nich již nelze detekovat. Bohužel, terapie prozatím zdaleka není bez negativ.
Imunita proti rakovině, ale...
Celá metoda známá jako imunoonkologie spoléhá na posílení přirozené reakce imunitního systému vstříc nádorovým buňkám. Imunita reaguje na rakovinu běžně, je-li však oslabená či pod náporem, rakovina zvítězí a stane se fatálním problémem celého organismu - imunionkologie vychází právě z této teze, že nádodové onemocnění je primárně selháním imunitního systému.
Imunoonkologická terapie proto nejčastěji spočívá v extrakci části imunitních buněk, jejích úpravě k efektivnějšímu rozeznávání specifických nádorových buněk, a opětové injekci do těla. Zároveň je (dle typu léčby) možné i naprogramovat imunitní buňky na budoucí rozpoznávání buněk rakovinových, a de facto tak tělo "naočkovat" proti jednomu či více typům rakoviny.
Na americké klinické testy došlo už před nějakým časem, informace o výsledku však vyvřela na povrch až během nedávné onkologické konference ve Washingtonu DC. Odpovědní oktoři se pravděpodobně obávali negativní odezvy etických komisí, sponzorů i médií. Léčba totiž rozhodně není bez rizik - dva pacienti vlivem extrémní reakce imunitního systému zemřeli, několik dalších si vypěstovalo autoimunitní choroby. Metoda také zřejmě prozatím nebude příliš efektivní vůči "pevným" nádorům jako je třeba rakovina prsou, naopak se zdá být účinnější vůči krevní rakovině jako je leukémie.
Ačkoliv se všichni pacienti (z nichž se většina zachránila) nacházeli v poslední, terminální fázi choroby, a bez léčby by jim zbývaly týdny života, vědci rozhodně mají stále spoustu problémů na řešení a vyladění. Nelze bez rozmýšlení mezi pacienty pustit terapii, která část z nich zabije dříve než samotná nemoc, byť vyléčí zbytek. I proto označují nejnovější klinický test toliko za "dětský krůček" vstříc aplikované imunoonkologii, nikoliv za revoluci.
Jeden pokus z mnoha
Využívání imunitního systému v boji proti rakovině je každopádně nejžhavějším trendem posledních let. Imunookologická léčba je momentálně testována i v České republice, kde ji loni na jaře začalo podstupovat 65 pacientů. Jejím předmětem je nejčastěji melanom neboli rakovina kůže. Ta je totiž extrémně odolná vůči chemoterapii, která zabírá na většinu jiných typů.
Výsledky vypadají slubně, problémem je však stále vyšší cena terapie ruku v ruce s nevelkým počtem pacientů, kteří metodu vyzkoušeli. Laboratorní úprava imunitních buněk navíc vyžaduje preciznost a čas. Zkrátka a dobře, chybí více dat jak pro ověření léčby, tak i její rozšíření a snížení ceny.
Někdy navíc překotná rychlost moderních objevů může vyvolat mylný dojem, že lék bude oficiálně oznámen nejpozději zítra. Byrokratické i technologické nutnosti tomu ovšem mnohdy chtějí jinak. Například před třemi lety jsme psali o podkožním implantátu vyvinutém v Mooney Lab na Harvardově univerzitě, který upravuje ("očkuje") imunitní buňky vstříc větší efektivitě vůči rakovině kůže.
Jeho hlavní výhodou mělo být snížení ceny zákroku. Ačkoliv byla metoda velmi efektivní u myší, pro klinické testy na lidech se vědcům stále nepodařilo získat dostatek dobrovolníků v dané specifické terminální fázi nemoci. Léčba, která byla poprvé laboratorně prověřena už před 7 lety, tak zatím leží ladem, dost možná i pro problémy, které vyvstaly během klinického testu v Seattlu.
Ladislav Loukota