Přehled největších omylů: Při kolika stupních se u nás vaří voda?

Bod varu

Bod varu je sto stupňů C, to si pamatujeme ze školních škamen stejně, jako pravý úhel je 90 stupňů. Samozřejmě se bavíme o vodě, bod varu například olova je to 1749 stupňů Celsia, křemíku 2900 a méně „exotické“ hélium má v periodické tabulce prvků udávaný bod varu už při –268,93 °C.

Body varu vody souvisí s tlakem vzduchu

S narůstající nadmořskou výškou klesá tlak vzduchu, který „tlačí“ na hladinu. Co se asi učí školáci v Tibetu nebo Nepálu, jejichž země jsou tisíce metrů nad hladinou moře. Hlavní město Spojených států Mexických (ano, Mexiko se skutečně takto oficiálně jmenuje) leží 2250 metrů nad mořem, což znamená tlak vzduchu kolem 76 kPa. Místním domácnostem voda v hrnci bublá už při 93 stupních. A na vrcholu Everestu je to jen pár desetin stupně nad 80 stupňů. Samozřejmě tento fyzikální princip funguje i obráceně – v papiňáku, kde je vyšší tlak, začne voda vařit při teplotě kolem 120–130 stupňů.

Takže když se zkoušející zeptá, jaký je bod varu vody, je na místě otázka: „A v jaké nadmořské výšce myslíte?“ Ale neptejte se, zbytečně byste ho mohli uvést do rozpaků. Například v Praze (nadmořská výška 177–399 metrů nad mořem), se voda vaří při hodnotách kolem 98 stupňů C.

A sluší se dodat, že hodnota kulatých 100 stupňů platí pro nulovou nadmořskou výšku, a protože veškeré naše území leží několik set metrů nad hladinou moře, tak „správná“ odpověď pro nás neplatí. Nejnižším bodem je totiž hladina řeky Labe u Hřenska na česko-německé hranici, kde Labe opouští české území, s nadmořskou výškou 115 m n. m. Tento bod je též nejnižším bodem historické země Čechy.

Text: Topi Pigula