Z prasat s lidskou DNA by se měly těžit orgány na lidské transplantace

Genetické inženýrství na této úrovni může vypadat velmi děsivě, je nicméně jednou z nejúspěšnějších cest moderní vědy, která se snaží zachraňovat a prodlužovat důstojně lidské životy. Čínský úspěch je v tomto ohledu doslova přelomový – dokázal totiž spojit rovnou několik oborů a navíc vše úspěšně otestovat na blízkých příbuzných člověka. Podle jeho autorů by z tohoto výzkumu mohla vzejít budoucnost transplantací všech možných orgánů.

Lidský věk se prodlužuje, a tak nás stihne potkat mnohem více zdravotních problémů než naše předky. Nejvíce jich přichází v poslední části života – a zejména pro tyto pacienty je dlouhodobý nedostatek orgánů.

Data z České republiky sice v tomto ohledu nejsou známá, ale údaje ze Spojených států amerických jsou značně znepokojivé: na transplantaci orgánů čeká každoročně asi 113 000 pacientů, ale za stejnou dobu proběhne jen 36 000 transplantací – víc orgánů prostě není k dispozici. A situace v nepoměru mezi dostupnými orgány a počtem lidí, kteří by je potřebovali, se rok od roku zhoršuje.

Odpověď má jméno xenotransplantace

Není to úplně příjemná představa, ale transplantace mezi odlišnými živočišnými druhy je možná. Tomuto procesu se odborně říká xenotransplantace a testuje se s většími i menšími úspěchy už od druhé poloviny 20. století. Teprve genetické manipulace ale dokázaly udělat z tohoto podoboru lékařské vědy něco, co opravdu dává naději v lepší zítřky pro nemocné.

Prasata jsou orgánově velmi blízká lidem. To znamená, že většina orgánů, které bychom z nich mohli pro transplantace využít, má správný tvar a většinou i velikost. Problém je ale jinde: mají odlišnou genetiku, takže orgány mohou (a bývají) lidským imunitním systémem odmítnuty.

Čínští vědci ale díky pokročilému genetickému inženýrství dokázali tento problém obejít: z prasečích buněk totiž odstranili klíčové genetické struktury, které jsou spojené s odmítáním lidským tělem, a místo nich tam vložili osm lidských genů. Výsledkem byla embrya, z nich vznikla upravená prasata, jejichž kůži pak vědci zkusili implantovat opicím.

Podle dosavadních výzkumů to vypadá, že experiment se podařil; všechny pokusné subjekty přežily po celou dobu sledování, tedy po 25 dní. A to vše aniž by bylo potřeba použít jakékoliv léky potřebné pro potlačení imunity.

Na prasečí orgány je zatím brzy

Autoři studie upozorňují, že genetická manipulace s buňkami byla nesmírně náročná jak technicky, tak časově a finančně. Není tedy doposud úplně použitelná pro jakékoliv masovější nasazení v praxi.

Tato procedura navíc ještě neprošla schvalováním, což může trvat celé roky. Po loňském skandálu s narozením dvou geneticky upravených dětí totiž čínští vědci čelí přísnějším podmínkám a pravidlům.

Text: Martin Kolář