Podle rozsáhlé studie má způsob kojení spojitost s dominancí ruky

Kojení patří mezi nejpřirozenější způsob krmení dítěte. Matka dokáže novorozenci poskytnout relativně jednoduchou formou veškerou výživu, kterou její potomek potřebuje během prvních měsíců života. Kojení zároveň efektivně uspokojuje hlad a žízeň, v neposlední řadě vytváří láskyplné pouto mezi matkou a dítětem. Ne vždy je ale matka schopna přirozenou cestou kojit, a tak přijde na řadu dětská výživa v lahvích. Nová studie z University of Washington naznačuje, že právě tato forma krmení je spojena s levostranností dítěte. Jak k takovému závěru došla?

Rozsáhlá studie

V rámci rozsáhlé metaanalýzy odborníci porovnali více než 60 000 párů matek a dětí z pěti zemí světa, mezi nimiž nechyběly Spojené státy americké či Spojené království. Podle výsledků je u přirozeně kojených dětí prevalence levé ruky nižší než u dětí krmených z lahví. Nové zjištění je nicméně nutné brát s jistým odstupem. Tyto výsledky totiž v žádném případě neznamenají, že kojení z prsu povede k dítěti „pravákovi“. Dominantní ruka člověka je totiž prokazatelně alespoň částečně určována genetikou ještě dlouho před samotným narozením. Podle autora studie, Philippa Hujoela, má na proces vývoje laterality kojení vliv. Právě tato diferenciace určuje již v 12–17 týdnu vývoje plodu přednostní užívání jednoho z párových pohybových či smyslových orgánů. Netýká se však pouze dominance pravé nebo levé ruky, nýbrž dalších šesti dimenzí. Jmenovitě se jedná například o nohovost, okovost či točivost.

Rozhoduje délka kojení

Zajímavé přitom je, že s každým měsícem přirozeného kojení došlo k sestupnému trendu počtu leváků. Viditelný pokles pak trval až do devíti měsíců věku dítěte. Další období již výzkum nezahrnoval. Konkrétní čísla hovoří jasně: děti kojené přirozenou formou po dobu jednoho měsíce měly o 9 % nižší pravděpodobnost, že se stanou leváky. A s přibývajícími měsíci se pravděpodobnost ještě snižovala. Kojení z prsu matky po dobu 6 měsíců vykazovalo pokles o 15 %, přičemž po 6 a více měsících se pravděpodobnost snížila až o nezanedbatelných 22 %. Po zohlednění několika jiných faktorů, které mohou vést k levostrannosti, musí být – dle vědců – tato doba kritická při určování dominantní ruky dítěte. Právě během prvních měsíců života kojence je lateralizace mozku obzvláště citlivá na způsob, jakým se dítě živí a v jakém žije prostřední.

Převaha praváků

Tato myšlenka podporuje několik spojení mezi kojením a diverzifikací motorického chování. Příkladů existuje několik. Vyšší výskyt leváků byl například zjištěn u předčasně narozených dětí, které jsou často krmeny v nemocničním zařízení. Také dvojčata pravděpodobně budou oba leváci, což je přisuzováno sdílenému mateřskému mléku. Philipp Hujoel se ale na celou problematiku dívá trochu jinak. „Je pravděpodobné, že účinek kojení (na leváctví, pozn. red.) není spojen s výživou. Místo toho je ovlivňován hormonálními reakcemi spojenými s vazbou matky a kojenců během kojení,“ dovysvětlil autor studie, který chce pokračovat ve svém bádání dál. Vývoj mozku dítěte v prvním roce života je totiž stále zahalen rouškou mnoha tajemství. Pro zajímavost dodejme, že na celém světě žije přibližně 90 % praváků. Právě to je jedna z lidských vlastností, která nás separuje od většiny jiných primátů, jež nevykazují žádnou preferenci pro levostrannost či pravostrannost. Zatímco bylo leváctví dříve démonizováno a přeučováno, dnes jsou levorucí lidé často spojováni s genialitou a inteligencí. Text: Petr Smejkal