Počítačové hry způsobují demenci, varují kanadští vědci
Hraní her na počítačích a konzolích může v pozdějším věku vést ke vzniku Alzheimerovy choroby – tvrdí kontroverzní studie kanadských vědců z univerzity v Montrealu.
Čím vědci toto překvapivé zjištění vysvětlují? Doposud se spíše tvrdilo, že hraní vede k pomalejšímu stárnutí mozku – tak co ta náhlá změna? Podle práce, která vyšla v odborném časopise PNAS B, jde o navigaci ve virtuálních světech. Když hráč prochází mapy, využívá k orientaci v tomto prostoru část mozku nazývanou „ocasaté jádro“. Jenže o to méně pak využívá mozek v oblasti hippokampu, která pak podle vědců ubývá – a to je jedna z hlavních příčin Alzheimerovy choroby…
Jak je to možné? Vědci tvrdí, že hráči mají menší objem šedé kůry mozkové – právě proto, že více využívají ocasaté jádro. Studie se účastnilo 26 hráčů a 33 ne-hráčů, které vědci zkoumali pomocí nejrůznějších technik, nejčastěji monitorováním jejich mozkových vln. „Pokusní králíci“ byli připojeni na tyto přístroje a museli se pohybovat virtuálním bludištěm: pravidelní hráči přitom v 81 procentech využívali ocasaté jádro, zatímco ne-hráči jen ve 42 procentech.
Jak je to možné?
Vědci si nejsou úplně jistí vysvětlením, zajímavé však je, že oblast mozku, která se označuje jako ocasaté jádro (neboli nucleus caudatus), je také spojena s naším systémem odměn – často se o ní v poslední době píše například u zneužívání drog a alkoholu. Jeden z autorů studie, dr. Gregory West, tvrdí: “Už přibližně 10 let víme, že hráči her mají lepší schopnosti, co se týká vizuální pozornosti. Naše současná studie to potvrzuje. Ale současně jsme zjistili, že hráči akčních her pro to mnohem více využívají ocasaté jádro mozku.“ Co to znamená? „Již řada dřívějších studií zjistila, že častější využívání oblasti ocasatého jádra vede k menšímu objemu mozkové hmoty a nižší aktivitě v hippokampu.“
Zjednodušeně se tedy závěr této práce dá shrnout takto: „Lidé, kteří často hrají, mají nižší kvalitu hippokampu – což je spojováno s řadou neurologických poruch, například se stále ještě neléčitelnou Alzheimerovou chorobou.“
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V současné době není známa příčina vzniku ACh, z neuropatologických nálezů se však ví, jak nemoc probíhá. Změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk. Alzheimerovou chorobou se mění také látková činnost mozku. Výskyt nemoci v České republice – má ji: nad 65 let každý třináctý, nad 80 let každý pátý a nad 90 let téměř každý druhý. Nejvíce lidí s demencí žije v Praze, a to téměř 19 tisíc. (wiki) Vědci zapojení do tohoto výzkumu si myslí, že by se měl vliv her a dlouhodobého hraní mnohem více a intenzivněji studovat. Podle nejnovějších statistik nahraje průměrný člověk asi 10 000 hodin ve virtuálních světech, ještě než dosáhne 21 let věku… Bohužel se dlouhodobé důsledky hraní na mozek analyzují dosti složitě, generace náruživých hráčů teprve vstupuje do věku, kdy se patologické změny, jež by hraní mohlo způsobovat, začínají projevovat…
Řada jiných expertů na Alzheimerovu chorobu však varuje před ukvapenými závěry: tato nemoc je způsobena řadou faktorů a upozorňovat jen na jeden z nich, je trošku zvláštní. Zejména pokud tato studie nesledovala hráče dlouhodobě… Důležité je však rozhodně zjištění, že centrum odměny je u hráčů rozvinutější – naznačuje to, že tato forma závislosti je silnější, než bychom si asi přáli...