Plačte radostí! Vědci se naučili vyrábět elektřinu z lidských slz

Princip objevu je poměrně jednoduchý: když se jeden z proteinů, který se vyskytuje ve vejcích a slzách vystaví tlaku, vzniká elektřina. Popsali to vědci z Bernalova institutu na irské univerzitě v Limericku. Jde o lysozym a v ptačích vejcích, slzách, potu a mléku savců je ho obrovské množství. Vědci o výzkumu informovali na začátku října v odborném časopise Applied Physics Letters.

Prostě piezzo...

Princip, jak elektřinu vymáčknout z hmoty, je dobře známý jako piezoelektřina – jde o přeměnu mechanické energie na elektrickou a obráceně. Tento princip využívá člověk už desítky let, ale podle autorů studie nikoliv dostatečně – má mnohem větší potenciál, než to vypadá. „Objem piezoelektřiny v krystalech lysozymu je značný – v podstatě je srovnatelný s tuhou, která se dnes využívá,“ uvedl Aimee Stapeleton, který výzkum vedl. „Ale díky tomu, že jde o o biologický materiál, není lysozym jedovatý – díky tomu se nám nabízí obrovské množství aplikací; například elektroaktivní protimikrobiální povrchy pro lékařské implantáty,“ dodal inženýr Stapleton.

Krystaly lysozymu se navíc dají velmi snadno získat z přírodních zdrojů, lidské slzy jsou jen jedním z mnoha míst, kde se dají najít. „O vysoce precizní struktuře lysozymových krystalů víme už od roku 1965,“ uvedl spoluautor práce, profesor Tewfik Soulimane. "Dokonce je to druhá proteinová struktura a první enzym, jejichž tajemství jsme rozlouskli. Ale teď se nám je poprvé podařilo využít pro výrobu piezoelektřiny.“

Zásadní dopad objevu

Tento objev vypadá možná na první pohled jako prkotina nebo kuriozita, ve skutečnosti ale může mít dost zásadní dopad na celý náš svět čím dál hladovější po energie. Nabízí se totiž obrovské množství aplikací takové technologie. Chcete příklady?

Mobilní technologie: Nabíjení elektroniky pomocí potu a slz. Znamenalo by to konec nutnosti dobíjení mobilů a dalších přístrojů při fyzicky namáhavé činnosti – například při běhu nebo turistice.

Medicína: Lysozymové krystaly by mohly sloužit jako pumpy, které budou pohánět nanostroje v lidském těle. Ty by mohly třeba uvolňovat v předem naprogramovaném čase do lidského těla zcela precizně léky.

Nové biologické baterie: To je sice ještě záležitost vzdálenější budoucnosti, ale možnost kládat do lysozymových krystalků přebytečnou energie třeba z drobných solárních nabíječek je rozhodně atraktivní.

Text: MK