Penis 2.0! Jak bude vypadat budoucí verze falu?!

Mnoho lidí tvrdí, že revoluce v kybernetice není daleko. Ačkoliv se dá s úspěchem tvrdit, že od úsvitu civilizace lidstvo vylepšuje možnosti svých těl – nepřímo například medicínou a pestřejší výživou, přímo pak skrze brýle či protézy – stále více se blížíme k okamžiku, kdy budeme sto nikoliv jen nahradit nefunkční část těla za horší nebo ekvivalentní implantát, ale syntetickými náhražkami přímo aktivně vylepšit naše možnosti.

Mnohdy se tak mluví o implantátech pro zlepšení zraku a sluchu, existuje i prototyp implantátu, který by minulostí učinil infarkt či srdeční zástavu. Jak však známe lidstvo, v popředí zájmu budou stát spíše přízemnější nápady – jako například vylepšení nejoblíbenější části mužského těla. A objevují se i první spekulace, jak by to mělo vypadat!

Rozverné spekulace na toto téma se dopustil redaktor webu io9, jeho úvaha však byla vedena praktickými poznatky a předpověďmi futuristů a z části i již existujícími technologickými prototypy, ač mnohdy původně zamýšlenými pro jiné části těla.

Penis 2.0

Bezpečnost především – prvním a největším vylepšením by se tak mělo stát zajištění ochrany proti přenášení nemocí. Biologický firewall by mohl být sto detekovat patogeny a upozornit na jejich přítomnost imunitní systém, aby obrana proti infekci začala co nejdříve (a snad by byl sto přerušit i koitus, ale to možná dle požadavku uživatele). Jinými slovy, už žádné odložené zjištění své infekčnosti a obvolávání bývalých partnerů! Nejde přitom pouze o dobrý nápad z hlediska majitele penisu 2.0, ale i společnosti. Jenom ve Spojených státech stojí léčba pohlavně přenášených chorob ročně na 16 miliard dolarů, většina nemocí tohoto charakteru se přitom přenášení právě vaginálním, orálním či análním sexem.

Nadstavbou této možnosti je příchod kontrolované mužské antikoncepce. Tento nápad dnes vlastně ve své primitivní formě již existuje skrze vasektomii nebo přicházející hormonální antikoncepci pro muže, ač nedokonalé a doprovázené vedlejšími efekty (ostatně stejně jako u žen). V budoucnosti by ovšem její realizování mohlo být skrze penis 2.0 plně automatizované a dané požadavky uživatele. Vedle možností odklonit výron semene by pak penis 2.0 mohl rovněž v případě požadavku majitele produkovat spermicidy pro eliminaci hemživosti – a tyto procesy naopak vypnout, bude-li se majitel snažit o početí potomstva. Znovu platí, že úprava by mohla mít ryze pozitivní dopady také na jiné části těla – krom zmenšení neúmyslných početí například skrze nezmenšování produkce testosteronu s přibývajícím věkem.

Stranou požadavku nemůže samozřejmě stát ani naděje na konec erektilní dysfunkce. Její vyřešení je sice již na půlce cesty, léčiva jako Viagra nebo Cialis ale mohou opět mít velmi nepříjemné vedlejší účinky, v extrémně výjimečných případech i smrt. S kybernetickými implantáty zlepšujícími funkce svalů by ale medikamentů nebylo třeba – penis by erekce mohl dosáhnout doslova lusknutím prstu (nebo jinou metaforou procesu zaktivování implantovaných samo se opracujících nanoelektrod či jiných ekvivalentů).

Rozkoš nastavená na 110%

Vedle zlepšené funkčnosti by ale jistě celá řada modifikací penisu, snad dokonce majorita, poptávala především zlepšení výkonů při samotné souloži, a nikoliv pouze z hlediska zaručení erekce nebo detekce pohlavních nemocí. Už z nich by ale pramenila například možnost několikanásobného mužského orgasmu, (obvykle) znemožněného uvadnutím penisu po ejakulaci. Podle převládajících teorií za tento jev může vyplavení hormonů odpovědných za vzrušení při dosažení orgasmu, implantáty nebo genové úpravy by se však mohly jejich dočasnému poklesu postavit do cesty.

Mezi další nápady patří zvýšená citlivost už tak nejcitlivější části mužského ega, pardon, těla, k níž by mohlo dojít třeba skrze přidání dalších, umělých receptorů na povrchu penisu 2.0. Skoro fantasticky pak zní rovněž idea na proměnlivou velikost či alespoň tvar údu, stejně jako "autopilota" zastávajícího (dlouhodobé) vzrušení bez dotykání nebo dokonce vibrační implantáty pro maximalizaci efektu na partnera. Nejen telefonování, ale i masturbace budoucnosti tak bude konečně hands-free. Závěrem úvahy nechybí ani hypotetizovaná možnost připojení k internetu! I když se totiž zdálo, že se na světové informační sítí pohybuje uctihodný počet mužských pohlavních orgánů, propojení s Internetem věcí by penisu 2.0 mohlo zaručit dokonale naplňující virtuální sex, na rozdíl od ani ne polovičních možností dnešní éry.

I přes veškerý nekonečný hédonismus původního článku by přesto v konečném důsledku mohl mít penis 2.0 celou řadu vlivů na lidskou společnost. Například virtuální sex neodlišitelný od toho skutečného (ve smyslu kvality, nikoliv nekvality), by mohl utužit mnohé partnerské svazky žijící na dálku. Otázkou jistě je, zdali bude vůbec lidstvo stále holdovat klasickému sexu, až bude mít masový přístup k podobným udělátkům. Závěrem se vzhledem k mužské identitě autorů textu lze jen dohadovat, nakolik podobné úpravy ženského pohlavního orgánu ocenily ženy. Těm se totiž řada chybek jejich mužského protipólu nápadně vyhýbá. Nicméně možnost kreativně obejít či eliminovat hormonální úbytek nebo dokonce menstruaci by jistě většině z nich rovněž přišla vhod.

Zdroj: Io9, Ladislav Loukota