Největší umělé souostroví světa je nádherné, kazí ho však nově odhalené problémy
Palm Džumeira je zatím jediným dokončeným ze tří podobných projektů takzvaných palmových ostrovů v Dubaji. Jeho výstavba ukázala nejen technický pokrok, ale také potíže, se kterými projektanti nepočítali.
Palmový ostrov je sice jen jedním z mnoha architektonických divů, kterými se může Dubaj pyšnit, zároveň ale taky nejrozpoznatelnějším z nich. Jeho rozsah je obrovský. K pobřeží Perského zálivu přidal celých 78 kilometrů pláže. Široký je okolo 5 kilometrů a všech 17 „palmových listů“ chrání 11 kilometrů dlouhý vlnolam.
A přitom je to vlastně jen trpaslík v porovnání s dalšími dvěma palmovými ostrovy, které by měly v oblasti vzniknout, Palm Džebel Ali a Palm Deira. Jejich výstavbu ale těžce zasáhly ekonomické problémy Spojených arabských emirátů. Palm Džumeira je jediný, který pomalu ožívá... a ukázaly se i jeho první problémy.
Ekologie a ekonomie
Souostroví je celé postavené na přírodních materiálech. 7 milionů tun skály vytěžili v pohoří Al-Hadžar, 120 milionů metrů krychlových písku použitého k výstavbě pochází ze dna Perského zálivu. Pouštní písek by byl pro výstavbu nevhodný, protože se při ponoření do vody chová spíš jako tekutina, i mořský písek ale museli stavitelé na místě usadit s pomocí speciálního vibračního zařízení.
Aby souostroví nebylo tak náchylné k erozi, obklopuje ho zmíněný masivní vlnolam. Tady ale přesně začínají taky mnohé problémy. Nedostatek vln totiž způsobil, že vody palmového souostroví byly víceméně stojaté, a tak se ve vlnolamu musely probourat mezery. Erozi navíc dubajští inženýři ani tak nezvládli zastavit úplně – podle údajů NASA se Palm Džumeira dokonce potápí, a to rychlostí 5 milimetrů za rok.
To, že u pobřeží vzniklo nové souostroví, také těžce dopadlo na místní ekosystém. Stavba narušila přirozené proudění větru a eroze pláží v okolí je nyní dvakrát, někde i čtyřikrát intenzivnější, což má pochopitelně brutální dopad na místní mořský život.
Výstavba postupuje
Mnohé budovy se pořád ještě staví, Palm Džumeira ale přesto už „žije“. Sídlo tam má mnoho podniků, jsou tam hotely, restaurace, obchody, byty i domy, včetně luxusních rezidencí. Bohatí lidé z celého světa si sem přijíždějí užít soukromí. Atraktivita projektu ale bohužel postupně i tak upadá. V rychle se měnícím světě už zkrátka ekonomicky ani ekologicky nedává smysl tolik, jako na začátku tisíciletí.
Zdroj: CNN, Tomorrow City, Dubaifaqs.com
Mohli jste minout: Největší výletní loď světa vyplula: Ikona moří s jezerem na palubě pojme 10 tisíc lidí