Nejsilnější zemětřesení v dějinách Českých zemí: pamatujete, jak trhalo zdi?
Vědci si připomenou 30 let od otřesů, které ničily zdi na Chebsku.
Geofyzici a geologové si v pátek ve Skalné na Chebsku připomenou 30 let od jednoho z největších novodobých zemětřesení v západních Čechách. Na přelomu let 1985 a 1986 zasáhl zemětřesný roj Chebsko a nejsilnější otřes dosáhl na desetibodové Richterově škále hodnoty 4,6. Seminář určený i pro zájemce z řad veřejnosti organizuje Geofyzikální ústav a Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd (AV) ČR, informoval ČTK Jan Šílený z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
"Zemětřesný roj ze zimy 1985 až 1986 je doposud nejvýznamnější přístroji zaznamenané zemětřesení v České republice. Nejsilnější otřes z tehdejší série byl 21. prosince 1985 s magnitudem 4,6. Tehdy praskaly zdi domů, řítily se chatrnější komíny, tvořily se škvíry mezi panely, padala omítka," popsal Šílený.
Největší škody tehdy způsobil jev v obcích Skalná, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesná, kde bylo poškozeno přibližně 15 procent domů. Na mnoha místech se také dočasně ztratila voda ve studních. Sílu tehdejších otřesů pocítili lidé téměř v celých Čechách.
Zemětřesení v Česku
Mírná zemětřesení jsou na západě Čech poměrně běžná. Ta silnější se ale opakují po několika letech. Roj z podzimu roku 2000 s nejsilnějšími jevy o magnitudu 3,2 byl sice slabší a nezpůsobil žádné majetkové škody, avšak pociťované otřesy se opakovaly po dobu tří měsíců.
Rekordním otřesům roje z let 1985 a 1986 se téměř vyrovnaly nejsilnější jevy z roje loňského roku. Zemětřesení z 31. května 2014 bylo přiřazeno magnitudo 4,5. Zemětřesení vyvolalo poměrně silné pohyby půdy. Největší škody vznikly v obci Stříbrná severně od Kraslic, ale celkové nahlášené škody byly mnohem menší než v roce 1985. Zemětřesení lidé pociťovali až ve vzdálenosti větší než 150 kilometrů od epicentra, a to hlavně ve výškových budovách.
"Seminář je součástí tématu Zemětřesení a seismické ohrožení, které mimo jiné v tomto programu řešíme," uvedl koordinátor programu a ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Josef Stemberk.
ČTK