Nejlepší vánoční výběr na Prima ZOOM: na co se můžete těšit na Štědrý den?

Hrdinové minulosti i současnosti, roztomilí i děsiví zástupci říše zvířat, poučné i zajímavé dějiny, fascinující moře i hluboké oceány a vaši miláčci, jak je neznáte – široká paleta poznání na Prima ZOOM.

Premiérové tematické bloky sledujte vždy v pondělí až neděli v čase 18.00–20.00 a 20.00–22.00.

22. 12. 18.00 – Frank z džungle I (1. díl)

Frank Cuesta je specialistou na plazy a obojživelníky a svou práci miluje. Španělský „Steve Irwin“ dlouhodobě žije v Thajsku a dokonce učí tenis. Neváhá cestovat po celém světě a na různých kontinentech prolézat husté džungle, aby potkal své miláčky. Vybírá si hlavně nejexotičtější a nejnebezpečnější volně žijící živočichy, které pak divákům dokumentárního seriálu Frank z džungle představuje v záři reflektorů, hezky zblízka a do nejmenších detailů. Nebojte se, přes kameru naštěstí nekoušou!

22. 12. 19.00 – Hejna: Kolektivní inteligence

Jak může vůle celého hejna přebít to, co chce jedinec, a co přesně to znamená pro vědu? Je to ohromující pohled – stovky, tisíce nebo i desetitisíce ryb, ptáků a různých druhů hmyzu se pohybují bleskovou rychlostí a jako na povel. Až na to, že žádný povel nedostali, nikdo je neřídí ani jim neukazuje, co mají dělat. Hejno dokáže jednat jako společenstvo samo o sobě a je schopné toho, co samotný jedinec nedokáže. Kolektivní inteligence se velice liší od té naší. Pro člověka je tento typ inteligence absolutně neznámý, přesto je možné, abychom se od zvířecích a hmyzích hejn něco přiučili. Na odhalení těchto tajemství pracují vědci z celého světa. Vychutnejte si pohled do mysteriózního, tajuplného světa hejn a zároveň k samotné podstatě inteligence.

22. 12. 20.00 – Zázrak v džungli

Rok 2008 zažil jednu z nejvíce smrtících monzunových sezón. Tropická bouře Kammuri drtila břehy řeky Mekong a tisíce lidí se kvůli ní ocitly na hraně života a smrti. Byl mezi nimi i zkušený australský horal Hayden Adcock, který se nezvládl vrátit ze samostatného treku v laoské džungli. Po čtyřech dnech pátrání za otřesných podmínek byl Adcock prohlášen za ztraceného a považován za mrtvého. Zatímco byl ztracený v džungli a vydaný na pospas zrádné bouři, Adcockovo tělo plundrovaly strašlivé infekce, podchlazení a otrava krve. O celých šest dní později se naštěstí spustil zázračný řetězec událostí a Hadcocka našli na vrcholu vodopádu ležet živého.

23. 12. 19.00 – Alpami s Reinholdem Messnerem (Od Monaka po Mont Blanc)

Známý horal Reinhold Messner vyráží na expedici přes Alpy, která vede překrásnou krajinou s parádními výhledy. Přitom potkává místní fascinující obyvatele, zvláštní podivíny a svérázné vizionáře. Cesta začíná v pompézním Monaku a vede do západní části hor, kde pokračuje až na vrchol hory Mont Blanc. Messner navštěvuje poslední pastevce a farmáře, aby si poslechl jejich příběhy o zápasení s vlky i medvědy. Podruhé jeho cesta vede ze vznešené Vídně do Messnerových rodných Jižních Tyrol, kde v mrazivých Východních Alpách „rebelující farmář“ Sepp Holzer dokáže vypěstovat ve vysokohorských končinách hotové zázraky. Napotřetí se Messner vydá do středu Švýcarských Alp, kde tváří v tvář globálnímu oteplování zkoumá stabilitu nechvalně známého skaliska Eiger.

23. 12. 21.00 – Poznejte Římany (Všechny cesty vedou do Říma)

Uznávaná britská historička Mary Bardová se už jako malá holčička zamilovala do pletich klasického Říma. V třídílné dokumentární mini sérii Poznejte Římany se v srdci této společnosti seznamuje se skutečnými obyvateli římské říše. Místo císařů a slavných bitev věnuje pozornost nejnovějším archeologickým nálezům a zjišťuje, co se dělo za zavřenými dveřmi i ve veřejných lázních. Před dvěma tisíci lety byl Řím městem s populací čítající jeden milión obyvatel. Poznámky a zápisky obyčejných Římanů už dávno neexistují – ale jejich epitafy ano a vydávají dávná svědectví o osudech vdov a jejich dětí, řezníků a šenků, otroků nebo obchodníků z tohoto vskutku úžasného města.

24. 12. 20.00 – Medvědí bratři Václava Chaloupka

Medvědi jsou v dnešní době něčím výjimečným. V celé Evropě už je jenom pár oblastí jako Karpaty nebo Tatry, kde medvědi stále žijí v divočině. Václav Chaloupek je známým fotografem a filmařem, který se zaměřuje na divokou přírodu a zvířata. Když jeho kamarád myslivec dorazil s osiřelými medvědími dvojčaty, Václav se jich ujal, stal se jejich náhradním rodičem a zajistil jim budoucnost. Z Václava se rychle stala zkušená medvědí máma a jeho svěřencům se dobře daří. Dokonce zažívají spoustu zajímavých dobrodružství. Ale nad vším visí jeden velký otazník: Co se stane, až vyrostou?

24. 12. 21.00 – Minimazlíčci II (1. díl)

Miniaturní domácí mazlíčci se pomalu stávají součástí našeho života a v některých případech se i smazává rozdíl mezi čtyřnohým miláčkem a dítětem. Majitelky své miniaturní psíky nejen šlechtí a oblékají, ale vozí je i v dětském kočárku a vyprávějí jim pohádky na dobrou noc. V USA dokonce existuje spolek zvaný Psí mámy, který má svou reality show. Psí mámy také pořádají pro pejsky nejrůznější akce, jako například svatby a zvířecí sportovní závody, na nichž je možné vidět vačici na snowboardu, překážkový závod myší nebo skok do dálky morčete. Jejich rekordy jsou dokonce zapisovány do Guinnessovy knihy rekordů. Malí psi umožňují osamělým lidem především z velkoměst seznámit se s dalšími lidmi. Nejen ve městech, ale i na venkově se chovají zakrslá zvířata, jako krávy plemene Dexter nebo britské zakrslé ovčí plemeno, které již skoro úplně vymizelo. Na Floridě existuje zakrslý kůň plemene apaloosa, kterého majitelka používá místo slepeckého psa. Na světě jsou pouze čtyři slepečtí koně. Lidé chovají i surikaty a miniaturní vačnatce, jako jsou vakoveverky létavé, které však ochránci zvířat k domácímu chovu nedoporučují. U koček se miniaturizace tolik neujala. Nejčastější jsou miniaturní peršanky. Vznikají i nová, někdy kontroverzní, plemena zvířat. Ochránci zvířat proti šlechtění nových plemen bojují, protože v útulcích je řada opuštěných zvířat, která by si zasloužila důstojnější život.

25. 12. 19.00 – Nejpodivnější dinosauři

Bylo, nebylo, před dávnými časy byl celý svět slátaný dohromady na jednom gigantickém kontinentu. Jeho obyvatelé byli mrňaví a spousta z nich vypadala podobně. Ale potom se během několika miliónů let pevnina roztrhala na kusy. Stvoření začala mít jiný vzhled, růst do velikosti a nejpodivnějších podob. Prťavé končetiny vystrčené pod enormní kebulí. Drápy jako mačety v kombinaci s gigantickými čelistmi. Nastal čas bizarních dinosaurů. V dokumentárním filmu Nejpodivnější dinosauři se dozvídáme, že díky pozorování a zkoumání nejpodivnějších podob potomků matky přírody máme šanci lépe porozumět silám evoluce, které z dinosaurů udělaly pány naší planety.

26. 12. 20.00 – Velká podmořská dobrodružství II (Kalmaři peruánští)

Díky úspěchu první řady seriálu Velká podmořská dobrodružství se odvážný průzkumník, dobrodruh a mořský biolog Monty Halls znovu vydává plavat s nejúžasnějšími mořskými tvory na světě. Montyho cesta tentokrát vede z Kanady do Mexika a z Tongy na Filipíny. V každém dílu se snaží blíže poznat jednoho obyvatele mořských hloubek, se kterým se rozhodl setkat z bezprostřední blízkosti. Hlavními hrdiny druhé série jsou kosatky dravé, kalmaři, žraloci velcí, keporkaci, běluhy severní, delfíni dlouholebí nebo měsíčníci svítiví.

26. 12. 21.00 – Mělčiny Aliwal

Mělčiny Aliwal. Zvláštní jméno pro zvláštní místo – magické místo. Místo, kde se střetávají žraloci a ryby kráčí po mořském dně. V mělčinách Aliwal dochází k největším a nejpočetnějším setkáním žraloků i rejnoků na světě. Zvlášť impozantní pohled to je, když dorazí žraloci tygří. Ti dorůstají velikosti žraloka bílého, který je nejurostlejším zástupcem rozsáhlé žraločí rodiny, a mají nezaslouženou pověst lidožroutů. Nechybí tady ani obrovští keporkaci na odpočinku během migrace. Proč sem míří všichni tito zvláštní obyvatelé mořských hlubin? Odpověď na tuto i další zajímavé otázky se dozvíte v dokumentárním filmu o unikátním místě v Indickém oceánu, jež je závislé na mořských proudech a kvůli globálnímu oteplování může časem docela zmizet.

27. 12. 18.00 – Krvavá historie Medičejských (Izabella, hvězda Florencie)

Je to největší vědecký projekt forenzní medicíny všech dob: Krvavá historie Medičejských. Toto stejnojmenné dokumentární drama díky pomoci zkušených historiků, a dokonce i dnešních žijících členů rodiny Medičejských, sleduje krvavou stopu tohoto klanu a zároveň nabízí nový pohled na dramatické intriky a nelítostné vraždy napříč celým jejich rodokmenem. Perfektní digitální triky, nečekaná zjištění a objevy i velkolepé akční scény – to je Krvavá historie Medičejských.

27. 12. 19.00 a 19.30 – Záhadné postavy dějin II (Isaac Newton; Panenská královna)

Pokračování úspěšného seriálu vnáší trochu světla do záhadné temnoty životů různých postav historie. Další díly druhé řady postupně rozebírají životy a osudy největších světových osobností. Newtonův zákon gravitace zná asi každý. Málokdo ví, že se kromě klasické fyziky a matematiky věnoval alchymii. Své bádání pečlivě tajil před vědeckým světem, protože by mu to ubralo na vážnosti. V jeho době byli totiž alchymisté považováni za blázny. A jako člověk byl podezíravý, paranoidní a krutý. A jaká byla panenské královna Alžběta I. z rodu Tudorovců, která je označována za panovnici zlatého věku? Celý život zůstala svobodná, i když byla nucena, aby se vdala a porodila následníka trůnu. Historikové ji hodnotí také jako popudlivou a občas nerozhodnou, ale měla pověst svéhlavé a charismatické královny.

27. 12. 21.00 – Věda o kočkách

Fousky. Načechraná srst. Nastražené uši. Tak vypadá běžná domácí kočka. Může to být roztomilý pohled. Jenže, co nevíte o vašem milovaném kočičím miláčkovi, je to, že plánuje celosvětovou nadvládu. Kdy a kde tahle neuvěřitelná cesta začala? Snímek Věda o kočkách využívá moderních vědeckých poznatků a zve diváky na pozoruhodné pátrání po tom, jak začalo neobvyklé spojenectví mezi člověkem a divokým zvířetem. Nechybí ani pohled do budoucnosti evoluce koček. Některé druhy vyšlechtěné člověkem koneckonců vypadají, mírně řečeno, zvláštně, podivně, nebo dokonce strašidelně. Seznamte se s kočkou, co vypadá jako hračka v podobě tygra nebo s její havajskou kolegyní bez srsti.

28. 12. 19.00 – Stromy: Kymácející se obři

V Evropě je novými nepřáteli ohrožen každý druhý strom. Většina těchto nepřátel existovala odjakživa, ale stromy se s tím dokázaly vypořádat. Vědci zjistili, že úmrtnost stromů souvisí s rychlostí jejich růstu. Ten, který v nějakém období roste pomaleji, umírá. V případě extrémního sucha stromy pozastaví svůj růst a to je oslabuje. Škůdci jim pak dají poslední ránu. Tím jsou ohroženy především stromy s mělkými kořeny, jako jsou smrky. A podle prognózy nastanou horká a suchá léta ještě častěji a klima se pravděpodobně změní ještě více, protože emisí stále přibývá. Lesy mají možnost přizpůsobit se pozvolným změnám, ale extrémní změny omezují přizpůsobovací schopnost. Vědci vědí, že nebezpečí nepředstavují jednotlivé jevy, jako jsou ozón, sucho, škůdci apod., ale soubor změn probíhajících současně. A také zjistili, že smrk je méně odolný než buk, který se také dokáže rychleji regenerovat. Zdá se, že cestou ke zdravému a odolnému lesu, který přežije desetiletí, je výsadba smíšených lesů. Pouze smíšený les se spoustou buků a podle lokality také dubů a javorů, ustojí změny klimatu. Přestavba lesa je doslova mamutí úkol, ale smíšené lesy zajistí, abychom měli dostatek dřeva i za 100 let.

Ke zkáze lesa nepřispívá jen změna klimatu, ale také zásah člověka. V průběhu desetiletí musely stromy doslova vyklidit pole a ustoupit zemědělským plodinám. Ve Francii zkusili na poli vysadit stromy a zjistili, že obilí nutí stromy pustit hlouběji, a stromy tak netrpí nedostatkem vody a dobře rostou. S dřevem má pak pole o 60 % vyšší výnos. Stromy ani nepřipraví polní rostliny o žádné světlo, a dokonce ani půda není dvojí zátěží více vysílena. Ve skutečnosti je tomu naopak. Pole a stromy se navzájem zásobují živinami. Pokusné pole dokazuje, že na orné půdě rostou stromy rychleji. Na poli opodál, kde orba neprobíhá, nerostou stromy tak rychle. Cílem tohoto evropského projektu bylo zvýšit efektivitu lesního hospodářství a učinit zemědělství ekologičtějším. Toto je pro stromy nová šance. Když si lidé uvědomí, že se stromy lze dobře žít, budou mít kymácející se obři budoucnost.

28. 12. 20.00 – Na Mount Everest s princem Harrym

Britský princ Harry, který má se službou v armádě vlastní zkušenosti, vede v napínavém, dojemném a ve všech ohledech fascinujícím dokumentu výpravu vojáků zraněných ve výkonu služby na nejtěžší a nejdrsnější horu světa Mount Everest.