Nejlepší rozložení klávesnice? Ta naše to vážně není

140 let. Zhruba takovou dobu se už v našich končinách používá rozložení kláves, které známe pod označením QWERTY či QWERTZ. Prapodivný název nevznikl z ničeho jiného nežli prvních písmen vlevo nahoře. Autor tohoto schématu, americký novinář a senátor Christopher Sholes, však rozložil klávesy podle toho, aby se kladívka na psacím stroji do sebe nezasekávala. Nešlo mu tudíž o to, aby bylo psaní na klávesnici co nejjednodušší a nejlogičtější, nýbrž vlastně o pravý opak – aby byly často používané klávesy od sebe dostatečně vzdáleny a výsledná rychlost psaní příliš nezatěžovala stroj…

Varianta QWERTY pochází z angličtiny, u nás se však už koncem 19. století ujala jedna drobná změna. Písmena Y a Z byla přehozena, jelikož v němčině (tou dobou jsme spadali pod Rakousko-Uhersko a němčina byla i naším úředním jazykem) je Z častější. A v češtině koneckonců také. Jinak jsme však tuto tradiční klávesnici přejali bez dalších úprav.

Zlaté české ručičky?

August Dvorak sice byl vzdálený příbuzný Antonína Dvořáka, jedná se však už spíše o Američana. Společně s Williamem Dealeym vymyslel ve 30. letech 20. století takové rozvržení klávesnice, které se zaměřuje na pohodlnost a logiku psaní. Po něm pojmenovaná klávesnice DVORAK existuje ve dvou verzích – pro praváky a pro leváky. Nápad totiž stojí na tom, že dominantní ruka píše hlavně samohlásky, kterých je více. Díky tomu DVORAK dosahuje o poznání lepších výsledků v rychlosti a pohodlnosti psaní, rovněž na ní lidé také dělají méně chyb. Proč se však neprosadila? Inu, prostě přišla pozdě. V době, kdy se objevila, už byli lidé téměř půlstoletí zvyklí na QWERTY a, jak určitě víte, změny nemá rád nikdo…

Rozložení DVORAK s úspěchy používala i Barbara Blackburn, světová rekordmanka v rychlosti psaní. Ta na vrcholu sil dokázala napsat až 212 slov za minutu. A celkově řada výzkumů potvrzuje, že DVORAK vede k rychlejšímu psaní nežli QWERTY. Konkrétní výsledky se pohybují mezi čtyřmi a třiceti procenty rozdílu…

Další klávesnice

A alternativ je samozřejmě vícero. COLEMAK si zakládá na menší nutnosti pohybu prstů po klávesnici, což snižuje náročnost a zvyšuje rychlost. AZERTY je zase francouzskou variací, která více respektuje četnost písmen ve francouzském jazyce; vedle samotné Francie se občas využívá i v Belgii a bývalých koloniích v Africe. No a pokud jste masochisti, oceníte TNWMLC se záměrně nejhorším možným rozložením kláves. Její autor Martin Krzywinski odhaduje její náročnost až o 80 procent vyšší než v případě QWERTY. Ideální, pokud se chcete nechat vytočit. Holt pro každého máme něco!

Pokud si hodláte trochu zaexperimentovat, řada operačních systémů na počítačích i mobilních platformách nabízí vícero variant, a tak si můžete uspořádání klávesnice přehodit. Jenže zvyk je železná košile, a tak se ve větším měřítku ústup QWERTY ze slávy zřejmě prosadit nepodaří. Což však má i své výhody – díky dominantnímu postavení mezi typy klávesnic můžete sednout k počítači kdekoli po světě a hned začít psát. A navíc, rozdělení QWERTY je podle všeho výhodné pro mobilní zařízení, jelikož to, že jsou časté kombinace písmen dál od sebe, vede k menší chybovosti z neúmyslného zmáčknutí více kláves. Holt není všechno třeba vidět jen černě…

Text: MS