11 nejlepších filmů o studené válce

Politické a vojenské napětí mezi Sovětským svazem a Spojenými státy rozpoutalo bezprostředně po skončení druhé světové války další konflikt. Ačkoliv kvůli němu neumíraly statisíce vojáků, byl zásadní pro poválečné uspořádání celého světa a mnozí jej označují za třetí světovou válku, byť nepříliš nápadnou a systematičtější než přímé střety znepřátelených armád. Snad i proto láká studená válka filmaře, kteří neváhají znovu vyprávět dílčí úseky onoho pnutí mezi Západem a Východem, případně se pouštějí do konspirací a zaručených příběhů o dění na obou stranách železné opony. Pokud hledáte inspiraci, přinášíme vám výběr 11 skvělých snímků, které byste rozhodně měli zhlédnout, chcete-li si o studené válce rozšířit obzory.

11) Životy těch druhých (2006)

Začněme ve Východním Německu roku 1984, do kterého bere diváky film Floriana Henckela von Donnersmarcka Životy těch druhých. Oskarový snímek z roku 2006 nechává nahlédnout do fungování tamější tajné policie Stasi, která skrze důstojníka Gerda Wieslera sleduje spisovatele a dramatika Georga Dreymana, aby ho usvědčila z protistátní činnosti. Alespoň to si příslušník Stasi myslí do chvíle, než zjistí, že za sledováním zmiňovaného spisovatele stojí osobní zájmy ministra kultury a ne zrovna dobrovolný milostný trojúhelník. Od té chvíle se roztáčí nečekaná honba na kočku a myš, která má po znovusjednocení Německa velmi dojemnou dohru s perfektně vypointovaným závěrem.

10) Mandžuský kandidát (1962)

Není s podivem, že ty nejlepší filmy z období studené války vznikaly... v období studené války. Skvělým příkladem je snímek Mandžuský kandidát, ve kterém zazářil Frank Sinatra či Janet Leigh. Politický thriller režiséra Johna Frankenheimera si pohrává s myšlenkou, zda by bylo možné přeprogramovat lidskou mysl a přinutit ji po vyřčení správného příkazu třeba i k vraždě blízké osoby. Zároveň těží ze strachu tehdejších obyvatel Spojených států a předkládá silnou konspirační vizi pohybující se na pomezí politického thrilleru. Seržant Raymond Shaw se v něm vrací z korejského zajetí, a i když mu je zprvu přidělen status hrdiny, posléze vychází najevo, že byl společně se svou četou podroben nátlaku ze strany čínských a ruských agentů, kteří z něj udělali stroj na zabíjení. Zajímavé rovněž je, že film byl promítán jen velmi krátce a i po kontroverzi, kterou vyvolával po atentátu na Johna F. Kennedyho, se do kin vrátil až v roce 1988.

9) Srdečné pozdravy z Ruska (1963)

Studená válka nebyla zachycena jen ve vážně pojatých filmech, což dokazuje i v pořadí druhá bondovka Srdečné pozdravy z Ruska. Agent James Bond v podání Seana Conneryho se spojuje s pracovnicí ruské ambasády v Istanbulu, která chce výměnou za sovětský šifrovací přístro Lektor ochranu ve Velké Británii. Všichni samozřejmě tuší, že jde o léčku, nemají však příliš jasno v tom, kdo za plánem všech událostí vlastně stojí. V tomto ohledu má film i značnou československou stopu, neboť v něm vystupuje geniální československý šachista Kronsteen, jehož role může být poměrně překvapivá. Srdečné pozdravy z Ruska jsou nicméně velmi zdařilým, leč místy možná až přehnaně akčním pohledem na probírané téma a v mnoha ohledech spadá druhá bondovka do zlatého fondu světové kinematografie.

8) Železný obr (1999)

Divili byste se, ale v našem seznamu je prostor také pro animované filmy. Železný obr z roku 1999 je totiž fantastickým příběhem přátelství mezi mimozemským robotem a chlapcem Hogarthem. Děj filmu je zasazen na konec padesátých let ve Spojených státech a podobně jako Mandžuský kandidát vystihuje tehdejší období strachu, podezřívání a všeobjímající konspirace. Vztah malého chlapce a 15metrového robota z vesmíru v mnohém připomíná například snímek E.T. – Mimozemšťan, i když je přece jen mnohem závažnější a s přihlédnutím na dobu, ve které se film odehrává, funguje jako alegorie ještě výrazněji. Krásnou animaci podtrhuje i fantastická hudba, která velmi často působí jako kontrast k nepříjemnému období studené války a xenofobie.

7) Rozhovor (1974)

Gene Hackman ztvárnil v roce 1974 roli experta na odposlouchávání v mysteriózním thrilleru Rozhovor. Film demonstruje, nakolik závažné věci se může člověk dozvědět od dalších lidí, když si myslí, že je nikdo neposlouchá. Hned vzápětí předkládá také hluboký pocit viny v případě, dojde-li na odhalení něčeho vskutku znepokojivého, jako třeba vraždy. A aby toho na postavu Harryho Caula nebylo málo, sám – trpící obsesí a paranoiou – se nedokáže zbavit pocitu, že je rovněž odposloucháván. Skvělý Hackmanův výkon je korunován zejména v částech v hotelu a na úplném konci, kdy dojde k naprostému šílenství a ztrátě veškeré příčetnosti.

6) 3 dny kondora (1975)

Jen rok po Rozhovoru přichází snímek Tři dny Kondora režiséra Sydneyho Pollacka. Robert Redford si v něm zahrál mladého agenta CIA Joea Turnera, který společně se svými kolegy prochází pod hlavičkou fiktivní historické literární společnosti brakovou literaturu a zjišťuje, zda nedochází k únikům informací z CIA. Turnerův obyčejný den se ale rychle zvrtne v noční můru, když nalezne po návratu z bistra všechny spolupracovníky mrtvé a rychle mu dochází, že o život brzy půjde i jemu samotnému. Film vznikl na motivy románu Šest dní Kondora spisovatele Jamese Gradyho a předkládá mírně zkondenzovaný příběh samostatně fungujících frakcí uvnitř CIA. Film vznikl až po aféře Watergate a děj je jí značně ovlivněn, když opět vykresluje sklíčenou atmosféru New Yorku a Washingtonu v polovině 70. let minulého století.

5) Na sever severozápadní linkou (1959)

Ve výčtu zásadních filmů z období studené války nemůže chybět Hitchcockův počin Na sever severozápadní linkou. Pojednává o fiktivním agentovi, kterého si však tajné služby Spojených států ztotožní s reklamním odborníkem Rogerem Thornhillem s tváří Caryho Granta. Sám netuší, co se kolem děje a spolehlivě plní roli „volavky“ ve vysoké hře mnoha dalších tajných agentů. Pokud máte rádi filmy, v nichž hlavní hrdina na poslední chvíli a mnohdy bez vlastního přičinění uniká svým pronásledovatelům, toto je film přesně pro vás. Nechybí v něm navíc ani trocha humoru a romantiky, když Grantovi sekunduje krásná Eva Marie Saint. I když i ona zpočátku zmateného a důvěřivého Thornhilla oklame.

4) Most špiónů (2015)

Není nad filmy, jejichž námětem jsou skutečné události, a pokud vám navíc nevadí Tom Hanks, případně Steven Spielberg coby režisér, Most špionů jste už museli vidět. Jde o příběh sovětského agenta Viljama Genrichoviče Fišera, který působil na území Spojených států a snažil se podávat Sovětskému svazu obranné informace úhlavního nepřítele. Byl však dopaden agenty FBI a souzen za přítomnosti obhájce Jamese Donovana, kterého ve filmu ztvárnil zmiňovaný Tom Hanks. Ve všech bodech obžaloby je Fišer shledán vinným a následně je poslán na 45 let do vězení. Během procesu se však mezi obviněným a právníkem začne vytvářet silné pouto postavené na respektu, které vede k tomu, že se Donovanovi podaří Fišera ochránit před trestem smrti. Tím ovšem film rozhodně nekončí, když Sovětský svaz přijde s nabídkou zatknutého agenta vyměnit za sestřeleného pilota letounu U-2. Ten ale není jediným člověkem, který chce z Berlína domů.

3) Zlaté oko (1995)

V seznamu zásadních filmů o studené válce je prostor i pro druhou bondovku. Konkrétně se jedná o sedmnáctý snímek o Jamesi Bondovi s podtitulem Zlaté oko, který začíná přímo v Sovětském svazu. Agent Jejího Veličenstva je na misi se svým spolupracovníkem Alecem Treveljanem, který je však během akce zajat generálem Urumovem a pravděpodobně i zabit. Bondovi se nicméně podaří uprchnout a děj se posouvá do současnosti. V ní dojde na krádež vrtulníku Tiger a ovladače k obávané zbrani Zlaté oko, která zničí stanici Severnaja patřící Rusku. Ještě před vypuknutím případného konfliktu proto musí Bond zasáhnout, odhalit další z řady konspirací a hlavně zabránit případnému zneužití Zlatého oka a následného zničení Londýna. Tento film byl navíc vstupní branou Pierce Brosnana do role Jamese Bonda, takže by zcela nepochybně figuroval i v jiných žebříčcích.

2) Jeden musí z kola ven (2011)

Pojďme ale zpět k trochu vážněji pojatým snímkům. Gary Oldman se ve filmu Jeden musí z kola ven ujal role bývalého člena tajné služby George Smileyho a spolu s dalšími kolegy rozjíždí honbu za možným zrádcem ve vlastních řadách. Ačkoliv nebyl film některými diváky příliš kladně hodnocen kvůli svému pozvolnému tempu, vykresluje období sedmdesátých let minulého století ve Velké Británii velmi věrně a až do konce vás nechá hádat, kdo je oním „krtkem“. Film vychází ze stejnojmenného románu z roku 1974 od spisovatele Johna le Carrého, což dokázala ocenit zejména Britská filmová akademie. Vizuálně nápaditý film získal také tři nominace na Oscara, ani jednu ale nedokázal proměnit.

1) Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1964)

Na vrcholu našeho seznamu je černá komedia Stanleyho Kubricka natočená už v roce 1964. Pojednává o skupině paranoidních generálů, kteří nedokážou skrýt svou fascinaci válkou. Není proto žádným velkým překvapením, že způsobí jadernou apokalypsu, když vyšlou letku bombardérů zaútočit na Sovětský svaz. Odvetou má být vyslání bomby posledního soudu, které se však musí obávat celý západní svět, zastoupený ve filmu americkým prezidentem Muffleyem, jemuž dělá poradce bývalý nacistický vědec Dr. Divnoláska. Snímek je typickou ukázkou Kubrickovy dokonalosti a podtrhuje obavy z jaderného útoku tehdejších mocností. Je rovněž skvělou hrou na „kdyby“ a patří k tomu nejlepšímu, čím Kubrick do světa filmu přispěl.