Nejhorší krupobití světa: V Česku zabíjelo jedinečným tvarem, v USA překvapila rekordní velikost

Před zhruba 770 lety, v roce 1250, na Česko udeřilo strašlivé krupobití. Kronikáři zaznamenali, že trvalo celých 10 dní a nejenže zcela zdevastovalo osení, vinice, ovocné stromy a samozřejmě i lidská obydlí, ale zabíjelo dobytek, ptáky i lesní zvěř. Neobvyklé tříhranné kroupy údajně „smíchané s mechem“ následoval déšť a povodeň. Podle historických záznamů je měsíc červen na podobné úkazy extrémně bohatý, velké kroupy ale můžou způsobit problémy během celého léta a jak bohužel napovídá výzkum, musíme se připravit, že budou o dost častější než dřív.

View this post on Instagram

Proč se voda mění v led?

Kroupy vznikají uprostřed bouřkových mraků kumunolimbů, kde je teplota vzduchu ve vrchních vrstvách atmosféry pod bodem mrazu. K ledovým částicím přimrzají další a další kapky vody, a silné vzdušné proudy je drží v mraku tak dlouho, dokud nejsou příliš těžké na to, aby je unesly. Pak začíná krupobití. A jen pro představu, proud o rychlosti 100 kilometrů v hodině dokáže udržet maximálně kroupu o velikosti golfového míčku. Ve většině případů jde proto jen o drobounké krupky.

Někdy jsou ale proudy tak silné, že zvládnou unést daleko těžší ledová tělesa, a když ta začnou konečně padat na zem, jde doslova o život čemukoli, co je jim v cestě. Protože zatímco malá krupka okolo 6 milimetrů je ve hře gravitace s odporem vzduchu schopná vyvinout jen rychlost okolo 40 kilometrů v hodině, 12centimetrová kroupa už letí dolů rychlostí 165 kilometrů za hodinu a bez problémů tak prorazí slabší střechou. Přímý zásah do hlavy by pro člověka už byl smrtelný.

Přesně takové kroupy zaznamenali v Česku roku 1986 a dodnes drží český rekord. Z poslední doby můžeme ale připomenout i rekordní krupobití, jež v Rosovicích na Dobříšsku demolovaly auta i střechy v roce 2019. Ty v průměru měřily „jen“ 7 centimetrů.

Zajímavosti

Co dělat v extrémní bouřce, která může vést k tornádu? Tyto rady vám mohou zachránit život

Historie

Krupobití, které o Velikonocích zabilo 1 000 vojáků: Angličané si Černé pondělí roku 1360 pamatují dodnes

Rekordy ze zahraničí

Slovíčko jen je skutečně potřeba dát do uvozovek, protože sedmicentimetrové kroupy dokáží způsobit ohromné problémy; v porovnání se světovými rekordními krupobitími je to ale stále ještě dobré. V Indii roku 1888 během nejničivějšího zaznamenaného krupobití v dějinách kusy ledu velké jako pomeranče zabily skoro 250 lidí a na 1600 kusů dobytka.

V roce 1360 kroupy spolu s větrem a blesky anglickou armádu připravily dokonce o tisíc vojáků. V dubnu 1986 v Bangladéši kroupy zabily 92 lidí a vážily údajně okolo jednoho kilogramu. A v roce 2018 krupobití, při němž na zem padaly kroupy ve velikosti od 18 do 23,6 centimetrů, dokonce vědce donutilo vymyslet pro obří kroupy zcela novou kategorii – říká se jim „gargantuan“, což v překladu znamená prostě „olbřímí, nezměrný, obrovský“.

Za nejrozměrnější úředně ověřenou a fotograficky dokumentovanou kroupu ale vědci přesto dosud považují tu, jež spadla v roce 2010 v Jižní Dakotě. Průměr měla jako menší bowlingová koule, 20,3 centimetrů, a vážila 879 gramů.

Čím dál častěji

Podle odborníků se kvůli globálním klimatickým změnám budeme bohužel s většími kroupami potýkat častěji. Menší krupky budou v teplejší atmosféře častěji tát a na zem vůbec nedopadnou; bouřky ale můžeme očekávat kvůli větším teplotním rozdílům v jednotlivých vrstvách atmosféry daleko divočejší a to znamená rychlejší a silnější proudění schopné udržet daleko větší kusy ledu. Vědci se teď proto intenzivně soustředí na vynalezení způsobu jak výskyt a velikost krupobití přesně předvídat, a jak před ním účinně ochránit střechy a dopravní prostředky.

Zdroj: BBC