Nejhorší krupobití světa: V Česku zabíjelo jedinečným tvarem, v USA překvapila rekordní velikost
Krupobití může brát majetek i životy Zdroj: iStock
Jaké bylo nejhorší zaznamenané krupobití, kolik měřila největší kroupa, která kdy na zem dopadla, jak vlastně kroupy vznikají a proč budou obří kroupy teď hrozit čím dál častěji?
Před zhruba 770 lety, v roce 1250, na Česko udeřilo strašlivé krupobití. Kronikáři zaznamenali, že trvalo celých 10 dní a nejenže zcela zdevastovalo osení, vinice, ovocné stromy a samozřejmě i lidská obydlí, ale zabíjelo dobytek, ptáky i lesní zvěř. Neobvyklé tříhranné kroupy údajně „smíchané s mechem“ následoval déšť a povodeň. Podle historických záznamů je měsíc červen na podobné úkazy extrémně bohatý, velké kroupy ale můžou způsobit problémy během celého léta a jak bohužel napovídá výzkum, musíme se připravit, že budou o dost častější než dřív.
Proč se voda mění v led?
Kroupy vznikají uprostřed bouřkových mraků kumunolimbů, kde je teplota vzduchu ve vrchních vrstvách atmosféry pod bodem mrazu. K ledovým částicím přimrzají další a další kapky vody, a silné vzdušné proudy je drží v mraku tak dlouho, dokud nejsou příliš těžké na to, aby je unesly. Pak začíná krupobití. A jen pro představu, proud o rychlosti 100 kilometrů v hodině dokáže udržet maximálně kroupu o velikosti golfového míčku. Ve většině případů jde proto jen o drobounké krupky.
Někdy jsou ale proudy tak silné, že zvládnou unést daleko těžší ledová tělesa, a když ta začnou konečně padat na zem, jde doslova o život čemukoli, co je jim v cestě. Protože zatímco malá krupka okolo 6 milimetrů je ve hře gravitace s odporem vzduchu schopná vyvinout jen rychlost okolo 40 kilometrů v hodině, 12centimetrová kroupa už letí dolů rychlostí 165 kilometrů za hodinu a bez problémů tak prorazí slabší střechou. Přímý zásah do hlavy by pro člověka už byl smrtelný.
Přesně takové kroupy zaznamenali v Česku roku 1986 a dodnes drží český rekord. Z poslední doby můžeme ale připomenout i rekordní krupobití, jež v Rosovicích na Dobříšsku demolovaly auta i střechy v roce 2019. Ty v průměru měřily „jen“ 7 centimetrů.
Rekordy ze zahraničí
Slovíčko jen je skutečně potřeba dát do uvozovek, protože sedmicentimetrové kroupy dokáží způsobit ohromné problémy; v porovnání se světovými rekordními krupobitími je to ale stále ještě dobré. V Indii roku 1888 během nejničivějšího zaznamenaného krupobití v dějinách kusy ledu velké jako pomeranče zabily skoro 250 lidí a na 1600 kusů dobytka.
V roce 1360 kroupy spolu s větrem a blesky anglickou armádu připravily dokonce o tisíc vojáků. V dubnu 1986 v Bangladéši kroupy zabily 92 lidí a vážily údajně okolo jednoho kilogramu. A v roce 2018 krupobití, při němž na zem padaly kroupy ve velikosti od 18 do 23,6 centimetrů, dokonce vědce donutilo vymyslet pro obří kroupy zcela novou kategorii – říká se jim „gargantuan“, což v překladu znamená prostě „olbřímí, nezměrný, obrovský“.
Za nejrozměrnější úředně ověřenou a fotograficky dokumentovanou kroupu ale vědci přesto dosud považují tu, jež spadla v roce 2010 v Jižní Dakotě. Průměr měla jako menší bowlingová koule, 20,3 centimetrů, a vážila 879 gramů.
Čím dál častěji
Podle odborníků se kvůli globálním klimatickým změnám budeme bohužel s většími kroupami potýkat častěji. Menší krupky budou v teplejší atmosféře častěji tát a na zem vůbec nedopadnou; bouřky ale můžeme očekávat kvůli větším teplotním rozdílům v jednotlivých vrstvách atmosféry daleko divočejší a to znamená rychlejší a silnější proudění schopné udržet daleko větší kusy ledu. Vědci se teď proto intenzivně soustředí na vynalezení způsobu jak výskyt a velikost krupobití přesně předvídat, a jak před ním účinně ochránit střechy a dopravní prostředky.
Zdroj: BBC
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
