Krupobití, které o Velikonocích zabilo 1 000 vojáků: Angličané si Černé pondělí roku 1360 pamatují dodnes

Armádu Eduarda III. nebývale potrápily kroupy Zdroj: iStock / Getty Images

První etapu stoleté války ukončila děsivá bouře, která zastihla armádu krále Eduarda III. na tom nejhorším možném místě.

Kam se na smolné Velikonoční pondělí, které v roce 1360 vyšlo zrovna na 13. den v dubnu, hrabe kdejaký pátek třináctého. Anglické vojáky by ani ve snu nenapadlo, že o úspěchu jejich tažení do Francie rozhodne pouhá půlhodina krupobití. Připadali si nepřemožitelní. Aby také ne. Eduard III., tehdejší anglický panovník, jich dal dohromady neuvěřitelných deset tisíc. Cestou k Paříži rabovali domy a terorizovali venkovany. Hradby hlavního francouzského města se ale i přes obrovskou sílu anglického vojska ukázaly jako nedobytné a Francouzi, kteří ctili velikonoční svátky, navíc odmítli bojovat. Eduard proto se svými muži nakonec raději odtáhl k hradbám nedalekého Chartres, kde se mimo jiné nachází jedna z největších katedrál ve Francii a tehdejší významné poutní místo: Notre-Dame z konce 12. století.

Tam ale Angličany čekal stejný scénář. Francouzi odmítli vyjet do bitvy a město mělo bytelné opevnění. Vojáci si proto na planině kousek za Chartres vybudovali tábor. A tehdy to přišlo.

Francouzské město Chartres Zdroj: Volné dílo

Stačilo třicet minut

Nebe zčernalo a zvedl se silný vítr, který převrhl několik vozů a rval stany na kusy. První muži padli k zemi mrtví. Zasáhl je blesk. Angličané začali panikařit, jenže oblaka ještě neřekla poslední slovo. Mrazivý déšť po chvíli vystřídaly kroupy velké jako pěst a na holé pláni nebylo kde se před nimi skrýt.

„Vypadalo to, jako kdyby končil svět,“ zapsal francouzský kronikář Jean Froissart. „Krupobití zabíjelo muže i zvířata. I ty nejstatečnější zachvátil děs.“

Sám král Edvard prý padl na kolena a s pohledem upřeným na špici katedrály Notre-Dame se začal modlit. Krupobití, blesky, vítr a náhlý mráz si vyžádaly neuvěřitelných tisíc životů, to vše během pouhopouhé půlhodiny. Tolik mužů nezemřelo ani ve známé Bitvě u Kresčaku, kde v roce 1346 našel smrt i český král Jan Lucemburský. Kroupy navíc zabily nebo smrtelně zranily také šest tisíc koní, potrhaly stany a vítr zdemoloval prakticky vše, co Angličané vlastnili.

Černé velikonoční pondělí a Eduard III.

Krupobití utnulo veškeré vojenské snahy Angličanů

Eduard III. si bouři vyložil jako boží trest za to, že se během svatého období velikonočního půstu odvážil se svými vojáky loupit na francouzském venkově. Během svých modliteb přislíbil, že se zasadí o mír, a slib dodržel. Hned druhý den začal s Francouzi vyjednávat a brzy s nimi podepsal příměří, které definitivně ukončilo první fázi takzvané stoleté války.