29. března 2022 10:45

161 doživotí nebo 141 tisíc let za mřížemi. Nejdelší tresty všech dob se nerozdávaly jen za vraždění a znásilňování

Výše trestů udělovaná v zámoří za extrémně zavrženíhodné činy je pro nás často nepochopitelná. Američanům však smysl dává.

Když Terry Nichols v dubnu roku 1995 spáchal bombový útok v americkém Oklamoha City, pravděpodobně netušil, jak neblaze vstoupí do dějin. Zavrženíhodného činu se dopustil společně s Timothym McVeighem, a to důvodu jejich extrémně pravicových názorů. Když v důsledku výbuchu bomb zemřelo celkem 168 osob (a další stovky byly zraněny), Nichols se ještě téhož roku dočkal skutečně radikálního rozsudku ve výši 161 doživotních trestů bez možnosti podmínečného propuštění na dalších 9 300 let. Jistě výrazné gesto, ale… jaký má smysl?

Americká specifika

Předně je třeba zmínit, že americké soudnictví se stát od státu liší – někde jsou tresty smrti stále legální, jinde je nejvyšším trestem doživotí. Navíc množství těchto doživotních trestů samo o sobě nevypovídá nic o tom, že by daný delikvent nemohl být po určitém čase propuštěn na podmínku. Všechny tresty ještě navíc procházejí schválením či korekcí od guvernéra daného státu, jehož moc rovněž není nijak omezena větším počtem doživotních trestů za sebou.

Odsouzení na vícero trestů navíc může probíhat zároveň – v některých státech rozhoduje porota o tom, zdali třeba pět trestů na dvacet let poběží po sobě (a odsouzený se tedy už na svobodu nepodívá), anebo jestli všech pět trestů poběží zároveň; v takovém případě by se odsouzený mohl už za odpykání jednoho dvacetiletého trestu dostat z vězení.

Zní to všechno možná absurdně, ale je třeba si uvědomit relativní nezávislost, s jakou se v jednotlivých amerických státech vyvíjely justiční systémy. Spousta těchto zákonů a pravidel navíc vychází především z historické zvyklosti nežli pragmatické logiky světa 21. století. Větší množství trestů jednoho typu (tedy třeba zmíněných více doživotních trestů) má tedy především symbolickou hodnotu – za každou oběť se tak masový či sériový vrah dočká zvláštního trestu, zabitý člověk se tak nestává pouhou položkou přidávající několik let k realistické době odnětí svobody.

Vrazi, násilníci a proradný pošťák

Jaké jsou tedy nejdelší udělené tresty na americkém území? Za zmíněným Nicholsem se nachází Michael J. Devlin, který mezi lety 2002 a 2007 unášel a zneužíval malé děti. Za své činy byl odsouzen na 74 doživotních trestů plus dalších více než dva tisíce let za mřížemi. Sériový vrah Gary Ridgway během 80. a 90. let zabil údajně 71 žen, kvůli čemuž je odsouzen ke 49 doživotním trestům a dalším 480 rokům za mřížemi. V Oklahomě také roku 1994 odsoudili Charlese Scotta Robinsona k rovným 30 tisícům let vězení – a to za šest případů znásilnění malých holčiček.

Extrémně dlouhé tresty však nejsou pouze americkou doménou. V Thajsku byla roku 1989 odsouzena Chamoy Thipyaso na 141 tisíc let – jedná se o největší trest v dějinách za zločin nezahrnující násilí. Bývalá zaměstnankyně ropné společnosti totiž rozjela pyramidou hru, v níž okradla více než 16 tisíc Thajců a přišla si na zhruba 200 milionů dolarů. Trio mužů stojících za bombovými útoky na španělské vlaky v roce 2004 bylo později odsouzeno na dobu 34–43 tisíc let za mřížemi – jedná se tak o nejdelší odsouzení v dějinách Evropské unie. Důstojník hnutí Hamás Abdullah Barghouti se podílel na tvorbě bomb, které stály život 66 Izraelců, proto ho tamní soud v roce 2004 odsoudil k trestu ve výši 52 doživotních trestů a dalších 480 let navrch; jedná se tak o nejpřísnější doživotní trest mimo území Spojených států.

A na závěr zmiňme snad nejšílenější návrh na délku trestu všech dob. Mladý španělský pošťák Gabriel March byl na začátku 70. let obviněn z nedoručení téměř 43 tisíc dopisů, z nichž většinu otevřel, a pokud obsahovaly něco cenného, zlotřilý poštmistr si to ponechal. Před soudem čelil hned několika zločinům (podvod, krádež, neoprávněné přivlastnění dokumentu…), a to v obrovském množství případů. Proto mu bylo navrženo těžko uvěřitelných 384 912 let za mřížemi. Díky příčetnému soudci se však nedůvěryhodný doručovatel dočkal zřejmě adekvátního trestu v podobě 14 let za mřížemi.

ZDROJ: The Conversation

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom