Nejdelší pohoří na Zemi nikdo celé neprojde. Přístupná je jen jeho miniaturní část
Na mapě ho najdete jen kousek, z letadla ho není vidět, a přitom se jako had ovíjí okolo celé planety. Tipnete si, o jakém útvaru je řeč?
Když se řekne nejdelší pohoří na Zemi, většina lidí si vybaví Himálaj nebo Andy. Je to kvůli tomu, že skutečný rekordman vede skrytý život – a to doslova. Víc než 90 % jeho délky se totiž skrývá hluboko pod hladinou oceánů. Řeč je o středoceánském hřbetu, fascinujícím geologickém útvaru, který se táhne pod mořskou hladinou v délce téměř 65 000 kilometrů – tedy víc než jeden a půl obvodu Země.
Schované pod hladinou
Kdyby všechna voda z planety zmizela, vypadal by tento podmořský horský systém trochu jako šev na baseballovém míčku. Nenajdeme na něm ani jedno místo, kde by byl přerušený, ne všude ale vypadá stejně. Tento gigantický systém podmořských vulkánů totiž vzniká podél divergentních hranic litosférických desek – míst, kde se zemská kůra trhá a vytékající magma z hlubin tvoří novou oceánskou kůru.
Rychlost, kterou se tektonické desky pohybují, se pohybuje od 2 do 16 centimetrů ročně. Může se to zdát málo, ale v geologickém měřítku je to doslova tektonický sprint a tato rychlost také přímo ovlivňuje vzhled pohoří. V pomalejších místech, jako je například Středoatlantský hřbet, je strmější a členitější. Naopak v rychlejších zónách, třeba ve Východopacifickém výběžku, se vytvářejí hladší a méně členité hřbety.
Středooceánský hřbet zemi ovíjí jako šev na baseballovém míčku Zdroj: NOAA
Přestože jde o největší geologickou strukturu na světě, více než 90 % z ní leží v hloubkách kolem 2 500 metrů pod hladinou. Pro běžné smrtelníky jsou proto tyto oblasti zhruba stejně dostupné, jako by se nacházely ve vesmíru. Jediným místem na Zemi, kde se hřbet vynořil nad hladinu, je Island. Pozorovat ho můžete v národním parku Thingvellir u poloostrova Reykjanes, kde se setkávají Severoamerická a Eurasijská tektonická deska.
Jako z jiné planety
Středoceánský hřbet je ale fascinující i z jiných důvodů: Pokud se podíváte na mapu světových sopek, zjistíte, že většina z nich leží podél hranic tohoto rozsáhlého systému. Jde o největší samostatný vulkanický útvar na Zemi, který se skládá z tisíců sopek a vulkanických segmentů, které pravidelně vybuchují.
Právě tady, v okolí hydrotermálních průduchů, v extrémních podmínkách bez světla a kyslíku, přímo vzkvétají bizarní ekosystémy plné červů, mušlí a mikrobů, které sahají až pod mořské dno. Jde tak o svatý grál nejen geologů, ale i biologů a dokonce astrobiologů, kteří zde hledají paralely s možným životem na jiných planetách.
Zdroj: NOAA Ocean Exploration, IS Muni, WHOI.
Souboj největších dinosaurů všech dob připomíná rvačku dvou žiraf. Podívejte se na video
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
