Nečekaný důkaz: Einstein byl zřejmě rasista

Světoznámý fyzik Albert Einstein ve svých soukromých denících z cest po Blízkém východě a Asii neskrýval rasistické a xenofobní názory. Obzvlášť nevybíravě se přitom vyjadřoval o Číňanech. Zápisky nicméně pocházejí z doby před druhou světovou válkou, tedy než se Einstein stal humanistou, který rasismus a nespravedlnost odsuzoval, napsal zpravodajský server BBC.

V denících z října 1922 až března 1923, které byly nedávno poprvé zveřejněny, Einstein mnohdy vyjadřuje negativní a zobecňující názory na cizince; o Číňanech tak například píše, že jsou "pracovití, špinaví a omezení".

Vědcovy rasistické názory jsou podle BBC překvapivé mimo jiné kvůli tomu, že se Einstein později stal obhájcem občanských práv v USA a označoval rasismus za "nemoc bělochů". Deníky byly dosud poprvé publikovány v angličtině s názvem Deníky z cest Alberta Einsteina: Dálný východ, Palestina a Španělsko, 1922–1923. Knihu vydalo nakladatelství Princetonské univerzity.

Einstein a jeho deníky

Einsteinova cesta vedla ze Španělska na Blízký východ a poté přes Cejlon (dnes Srí Lanka) do Číny a Japonska.

Po příjezdu do egyptského přístavu Port Said (Búr Saíd) fyzik napsal, že na loď přichází prodávat své zboží lidé "každého odstínu", a dodal, že je to, "jako kdyby je chrlilo peklo".

Při své návštěvě Colomba na Cejlonu si Einstein zapsal "žijí v hrozné špíně a smradu... dělají málo a potřebují toho málo".

Nejostřeji se nicméně vědec vyjadřoval o Číňanech. Napsal například, že by bylo "škoda, kdyby Číňané vytlačili všechny ostatní rasy", a čínské děti označil za "bezduché a omezené". Ani tam ale vědcovy negativní názory na Číňany neskončily; nazval je například "podivným stádním národem" s tím, že jsou "více automaty než lidmi". Na závěr Einstein napsal, že mezi čínskými muži a ženami "není velký rozdíl" a že se muži neumějí bránit osudové přitažlivosti žen.

Einsteinova teorie relativity změnila chápání času a prostoru, ale jeho deníky jsou důkazem toho, jak moc se jeho názory v průběhu života měnily, uvádí v analýze Chris Buckler z BBC.

Šlo o soukromé poznámky a jejich vydání dost možná pobouří mnohé v USA, kde je Einstein oslavován mimo jiné proto, že se postavil proti rasové segregaci. Když se fyzik přestěhoval do Spojených států v roce 1933, velice ho zarmoutily oddělené školy a kina pro černochy a bělochy a stal se členem Národního sdružení pro povznesení barevného obyvatelstva (NAACP). Tehdejší přístup k černochům v USA Einstein přirovnával k perzekuci Židů v Německu a krátce po druhé světové válce v roce 1946, v projevu na tradičně černošské Lincolnově univerzitě v Pensylvánii, odsoudil rasismus v USA.

Einsteinovy deníky z počátku 20. let jsou plné předsudků a ve 21. století mohou poškodit pověst muže, který je oslavován nejen jako vědec, ale i humanista, píše BBC. Je nutné proto zdůraznit, že rasistické poznámky byly napsány předtím, než Einstein spatřil, k čemu vedl rasismus v USA a v Německu, ze kterého po nástupu Adolfa Hitlera také uprchl, uzavírá BBC.

ČTK